Kočičí tajemství

Kapitola 1

Princezna si v klidu hověla na své oblíbené dece a přitom olizovala své koťátko, které se jejímu drsnému jazýčku všemožně bránilo. Byla pravda že kotě umýt opravdu nepotřebovalo, Princezna se spíš jen snažila uklidnit. Na jejím kotěti jí záleželo zvlášť když je poslední které jí zbylo. Také jí trápilo že se její dvounožci dnes nějak opozdili takhle pozdě do svého doupěte obvykle nechodili. Ale nevadilo jí to že tu nejsou,přece jen byla na ně naštvaná že ji připravili o všechna koťata která se jí před nedávnem narodila. Princezna doufala že alespoň tohle poslední jí nechají. Z myšlenek jí vytrhl zvuk klíčů chrastících ve dveřích. Nastražila uši jestli neuslyší hlas neznámého dvounožce , který by si přišel pro její kotě , ale slyšela jen hlas svých dvounožců.

Pak se dveře otevřely a vstoupili její dvounožci. Ti ale Princeznu příliš nezaujali ale to co jí překvapilo bylo to co dvonožec s jemnější vůní držel v rukou. 

Šlo to jen těžko určit ale poznala že je to pár hodin narozené kotě! Uzlíček chlupů se celý třásl a byl pokrytý špínou že se ani nedalo určit jakou barvu má jeho kožíšek.Princezna rychle opustila svůj pelíšek a její kotě jí následovalo. Dvounožec dál kotě na zem a Princezna ho vzala instinktivně do své péče. Cítila že kotě je vyčerpané a pohmožděné. Vzala ho tedy do tlamičky a vrátila se na původní místo. Nejraději by ho hned umyla ale věděla že kotě potřebuje hlavně naplnit žaludek. Malý uzlíček se ihned přitiskl k Princezninu měkkému bříšku a ona si připadala velice šťastná. Druhé kotě si takovou pozornost kterou právě Princezna věnovala menšímu mkotěti nenechalo líbit a ihned se k matce přivinulo.

Teprve až se koťata pořádně nasytila , dovolila Princezna svým dvounožcům aby se o kotě které už alespoň nekvílelo hlady postarali zase oni.

Když se jí kotě opět vrátilo bylo krásně čisťounké . Princezna si ho přivinula k sobě a k jeho nové sestřičce. Jeho stříbrošedý kožíšek jí lechtal na tváři. A ona ho ochranitelský olízla. Poté si položila hlavu na tlapky a zavřela oči.