Její ruce na mým pásku, moje jsou na bikynách

~Vata~

O měsíc později

Dneska jdu asi po dvou týdnech do studia za kluky. Snažila jsem se věnovat práci a taky zapomínat na Viktora. V práci se mi povedlo hodně věcí, jednou s toho je i bližší spolupráce na módních přehlídkách. Co se, ale týkalo zapomíná. Nedařilo se mi. Viktor mi nějakým způsobem prostě zůstal v hlavě.

Momentálně se obouvám a oblékám. Venku už záčíná být pomalu teplo. Do studia jdu pěšky, abych se prošla.

V půlce cesty začnu mít divný pocit. Jakoby se mělo něco stát. Napadlo mě jestli nebude ve studiu Viktor, ale to by mi Kuba řekl, proto tohle všechno hodím za hlavu a neřeším to.

Před studiem mi dojde že nemám klíče, takže musím zvonit. "Kdo je." Ozve se hned Dominkův hlas. "Tajná faninky. Otevři." On to hned položí a otevře mi. Na hoře už na mě čekali otevřené dveře.

Hned po příchodu dveře zabouchnu, vyzuji se a jdu do obýváku. "Zdarec kluci." Ti mě pozdraví a jdou mě obejmout. Já si pak sedam na gauč. "Tak co něco nového." Oni si hned prohodí pohledy a podívají se na mě. Fajn to je divné. "Pojď do nahrávačky." Řekne Decky a já si tedy stoupnu. Hned po mě se postavili Jakub s Dominikem, zbytek zůstal v obýváku.

V nahrávačce si Decky sedl za komp a my na sedačky. "Můžu to pustit?" Já jen kývla a on to pustil. Během chvilky jsem poznala Viktorův hlas a chtěla jsem odejít. Jenže ten text mě zastavil. Proč mám pocit že je o mě. Ale proč? Proč by ho psal. Já nic nechápala.

Hned jak písničky dohrála všichni odešli až na Jakuba. "Viktor mě poprosil, abych ti to pustil. Promiň." Poznal že jsem naštvaná. Docela kudla do zad. "Říkal ještě něco?" On zakýval že ne. Já se tedy zvedla a vydala na chodbu. Nechtěla jsem tu být. "Teri notak počkej." Já ho ignorovala. Naštvalo mě to. Nejdřív mu rozbije hubu a pak mi za něj pouští nějaký jeho track. "Jakube teď ne. Chci být sama." On mě po tohle nechá odejít. Ví že to nemá cenu.

Po cestě domů jsem měla sto chutí mu zavolat. Chyběl mi. I přes to jak moc mi ublížil, mi chybí. Co když k němu vážně něco cítím.

Po příchodu do paneláku jsem potkala moji velice milou sousedku. "No Ahoj Terezko. Chtěla jsem jít k tobě ti donést buchty. Ale zrovna k tobě šel takový pohledný mládenec, tak jsem nechtěla rušit, ale asi bych nerušila, když doma nejsi." Kdo že. Jak že je někdo u mě doma. Jediný kdo má klíče od bytu tak je Kuba a stím jsem teď mluvila. Taky je tu možnost, že si to z někým plete jen už má nějaký věk. No nebudu ji stresovat že taky nevím kdo to je. "Jo to je kamarád on měl dneska dojít. Tak děkuji za informaci a zatím naschle." Ona mě pozdravila na zpět a šla pryč.

Já jsem se tedy opatrně vydala do bytu. Že by mě někdo chtěl vykrást nebo to možná byl někdo s kluků i když o těch by neřekla že jsou pohledný a taky všichni byli ve studiu. Opatrně otevřu dveře. Byl tu klid. Že by se vážně spletla. Ne nespletla ty boty nejsou moje a rozhodně to není moje velikost. Moje kroky automaticky zamířili do kuchyně. Tam jsem spatřla svého nezvaného hosta. "Co tu doprdele chceš a kdo ti dal klíče od bytu." Krev se ve mě vařila a já čekala až něco řekne. "Omluvit se. A klíče mi dal Jakub." Já ho zabiju. Oba dva. "Nemusíš se mi omlouvat. Nic spolu nemáme. Tak nevím za co by jses měl omlouvat. Můžeš si dělat co chceš." Mě se do očí nahrnuli slzy.

Rychle jsem se tedy otočila a dala se na odchod. Jenže on mi v tom zabránil. Chytl mě za zápěstí a přitáhl si mě k sobě. Já se ovšem začínala vzpírat. Nechtěla jsem být v jeho blízkosti. On ale nepovolil. Chytl mě i za druhé zápěstí a přitáhl blíž. V ten moment jsem o všechnu moji sílu přišla. "Když ti to je jedno. Proč brečíš." Nechtěla jsem se mu dívat do očí jenže to nešlo. Měl v nich úplně stejnou bolest jako já. "Protože k tobě něco cítím!" Vyštěkla jsem po něm.

On po téhle větě pustil moje zápěstí a chytl si mě za boky. "To já taky. Jen se bojim že pro tebe nejsem dost dobrý." Proč to říká. To není pravda. "Proč si to myslíš." On mě v ten moment pustil a odstoupil ode mě. "Tez já ti nechci ublížit. Víš jaký jsem a viděla jsi co jsem dělal na té chatě. Já přísahám nechtěl jsem už jen kvůli tobě. Jenže měl jsem v sobě alkohol a možná něco víc já nevím to pití mi donesla ona. Proto...." Nechtěla jsem to poslouchat, proto jsem se k němu rozešla a spojila naše rty. Byl zaskočený, ale po chvíli začal spolupracovat."Tez co děláš. Já..." Řekl hned po tom co se odtáhl. "Už sklapni." Spojila jsem opět naše rty. On mě po chvíli chytl za zadek a zvedl mě. Já mu hned omotala nohy kolem pasu. "Poslední dveře na levo." Kdo ví jestli nezapomněl kde mám ložnici. "Vím." Řekl do polibku. Já se nad tím jen usmála a libala ho dál.

Když došel do ložnice položil mě opatrně na postel. "Mám milion otázek." On po mě hodil nachapavý pohled. "Fajn ptej se." Hned po tom skočil do postele a lehl si. Já mu lehla na hruď a začala ho bombardovat otázkami.

***

Je večer a chystáme se ke spánku. Viktor momentálně leží v posteli. Já šla ještě pozhasínat. Když jsem došla do ložnice, Viktor seděl v posteli opřený o čelo postele. Mě hned napadla další otázka, proto jsem se k němu hned rozešla a sedla jsi na něj obkročmo. "Ta písnička. O kom je?" Jeho výraz byl k nezaplacení. "O tobě a neřekl jsem v ní nic co by nebyla pravda." Hned na to jsem navázala další otázkou. "Jak jsi myslel část. Ví že ji neposadím do Ferrari, ale na dick?" On se na to šibalsky usmál a přetočil mě pod sebe. "Tak jak jsem řekl." Na to mě hned začal líbat. Po chvilce začal sjízdět na můj krk, kde zanechával malé flíčky. "Jednou se dotkneš nějaký kurvy a zabiju ji a hned na to tebe." Hned po tom mě kousl na klíční kosti. "Platí." Ptom si jen lehl vedle mě a přitáhl si mě k sobě. "Dobrou a hezké sny Tez." Já mu popřála taky dobrou noc a šla spát.