Její ruce na mým pásku, moje jsou na bikynách

~Návštěva~

Docela brzo ráno nás probudí Vikynka, která dostala poměrně velký hlad. Já jsi ji vzala a Viktor mezi tím usnul. "Ale pšt Viky, táta spinká." Její křik se trochu utišil. "No vidíš, tak pojď." Odešla jsem s ní do obýváku a tam ji nakojila. Potom mi stačilo, aby jsi brkla a já mohla jít spát. Netrvalo dlouho a ona jsi odbrkla, jenže když jsem ji opět položila do postýlky začala se vztekat. "Viky copak potřebuješ." Znovu jsem ji tedy vzala a odešla do obýváku. Tam mě nenapadlo nic lepšího než otevřít okno a jít se podívat na menší výhled na Kladno. "Je to krásné že jo." Tomu se začala smát. Jen doufám že se unaví a půjde spát.

Takhle jsem stáli minimálně půl hodiny. Po celou dobu jsem Vikynku pohupovala, abych ji uspala. To nezabíralo a mnou začala proudit zoufalost. "Zlato proč nespíte." Mírně jsem se lekla, když se za mnou ozval hlas Viktora a jeho ruce se omotaly kolem mého pasu. "Malá nechce spát, ale pomalu zabírá." Odpověděla jsem tiše. "Měla jsi mě vzbudit. Víš že jsem tu pro vás." Tohle zahřeje u srdíčka.

"Přemýšlel jsem..." Nevím jestli s téhle chvíle chtěl udělat dramatickou, ale s tou odmlkou se mu to povedlo. "Už před tím jsem to chtěl navrhnout. No chtěl jsem ti to říct ten večer cos mi řekla že jsi těhotná, ale pak mi to přišlo nevhod." Celou dobu se mi díval do očí a já čekala co se s něj výleze. "A co to bylo?" Začala jsem být trochu nedočkavá. "To se dozvíš až bude správný čas." Políbil mě na čelo a malou mi vzala. "A teď pojďme spát. Viky konečně usla." Jo to je pravda. Možná ji unavil Viktorův proslov. "Tak jo." Nechtěla jsem vyzvídávat, jestli si Viktor myslí že není dobrá chvíle bude na tom něco.

Když jsem došla do ložnice Viktor už ležel v posteli a čekal než jsi lehnu za ním. "Pojď za mnou." Já se jen usmála a rozešla se k němu. Jakmile jsme byla u něj, chytil mě za pas a přitáhl si mě k sobě. "Dobrou noc." Zamumlal mi do vlasů. Já se k němu otočila a dlouze ho políbila. "Dobrou Viky." On mi dal ještě pusu na čelo a já se pak zavrtala do jeho hrudi. "Miluji vás. Obě dvě." Já se dlouze usmála. Tohle mi chybělo. Celý můj život mi chyběla láska, kterou mi teď on dává. Chyběl mi pocit bezpečí, který mám když jsem s ním. Chyběla mi opora a člověk, který mi bude krýt záda.

V tenké moment jsem mohla v klidu spát. Nemusela jsem se bát ničeho....

***

Ráno mě probudil zvonek, který se rozhléhal po celém domě. Otráveně jsem vstala a všimla jsi, že Viktorova část postele je ustlaná a Viky v postilce, taky nebyla. Pomalými kroky jsem došla až na chodbu kde stál Viktor s nějakou holkou. Vypadla sympaticky, ale i tak se mi to nelíbilo. "Mám se ptát nebo mi to řekneš sám?" Ta holka vypadala nervózně a Viktor trochu taky. "Luisa mi jde něco nazpívat do tracku a bylo to hodně narychlo. Promiň." Nad tím jsem mykla rameny a šla radši do kuchyně. Samozřejmě jsem si vzala Viky sebou. "Táta nás chce asi naštvat hned po ránu co?" Viky se tomu začala chechtat a to mi zvedlo náladu.

Po snídani jsem jen uklidila nádoby a chtěla se jít dívat na telku. Viky jsem položila na dečku, aby jsi mohl hrát. Vzala jsem si ovladač za účelem zapnout si přátele, jenže moje periferní vidění zahlédlo Viky, která se pomalu plazí na chodbu. "Viky kam utíkáš." Jakmile jsem ji zvedla ze země, začala se vztekat. "Copak chceš za tátou." Ona hned přestala. Tak jo jdeme za tátou.

Byla jsem furt mírně naštvaná za to ráno, ale jestli chce tátu, tak ať. Já to dám Viktorovi sežrat později. "Můžu?" Zeptala jsem se přes polo otevřené dveře. "Jo" Dveře jsem otevřela dokořán a vstoupila. Ta holka stála u mikrofonu a čekala co se bude dít. "Malá za tebou chtěla jít." Řekla jsem suše a chtěla odejít. Viktor si mě, ale chytl za zápěstí a donutil mě sedou si na něj. "Nehraj uraženou. Nejde ti to." Já ho spražila pohledem a stoupla si. "Seš pěknej idiot." Jediné co pak slyšel bylo prasknutí dveří od studia a domu.