Její ruce na mým pásku, moje jsou na bikynách

~Chata~

Momentálně sedím v autě společně s Kubou, Dominikem, Marekem, Konev, Calinem, Petrem a Willym. Nobody jeden sám a Viktor taky. "Hele nevíte co je s Viktorem. Včera volal že se mu jaksi nechce. Prý mu bylo celý víkend špatně. Nakonec jsem ho přemluvil takže jede, ale i tak." My s Kubou jsme si vyměnili pohledy a dělali že nevíme. Všichni řekli nebo naznačili že neví.

yzomandias: Tez tohle není kvuli tobe.

_tezz.star_: ale je☹️

yzomandias: není a neser

Zobrazeno

Tohle jsem asi fakt posrala. Co teď. Mám mu napsat nebo to mám řešit až na chatě. Dohaje. Nevěděla jsem co dělat proto mě nenapadlo nic jiného než vzít sluchátka a vypnout hlavu.

***

Zničehonic se mnou někdo začal třepat. "Vstávej ty vole." Domink. Vždy příjemný. "Jo furt." Když jsem otevřela oči, přede mnou byla chata. Já zaspala celou cestu super.

Když jsme došli do chaty byli tu všichni kromě Viktora. Že by stejně jen nedojel. Snažila jsem dělat že nic, ale Kuba poznal, že moje nálada je na bodě mrazu. "Hele Tery máš pokoj hned vedle Jakuba. Jste oba dva na konci, takže máte více soukromí." Aspoň nějaká dobrá zpráva. "Okej. Tak jdeme vybalit." Rozkazal Jakub a my se rozešli. Do horního patra se šlo po zatočených schodech. Kluci by neměli moc pít jinak to nikdy nevyjdou. Jakmile jsme došli nahoru kluci se rozešli směr svoje pokoje a my zase ty svoje. Pokoje byli vážně hodně od ostatní. Já měla pokoj jako poslední. Kuba ho měl hned po levé straně. Vedle jeho pokoje byl kumbal a vedle kumbalu velká koupelna.

Každý jsme si pak zalezli do svojeho. Můj byl poměrně velký a útulný. Měla jsem tu dokonce vlastní koupelnu. Jaké to mám, ale štěstí. Vybalování mi moc dlouho nezabralo, a protože se mi dolů nechtělo zůstala jsem tedy. Začali se mi pomalu zavírat oči, když někdo zaklepal. "Můžu dovnitř." Kuba. Já zakřičel že jo. "Terušo že půjdeš dolů za náma." Chvíli jsem přemýšlela. Nemůžu tu být zalezlá větčně."Hele teď asi ne. Možná na večer chci být sama." On jen kývl a zase odešel.

Někdy mi to pomáhá být sama ze svými myšlenkami. Chvíli se moje myšlenky točili kolem Viktora. Docela mi za tu krátkou dobu přirostl k srdci. Jenže co teď. Je na mě naštvaný nebo byl jen zaskočený. Moje přemýšlení mě nakonec tak znavilo, že jsem usnula.

Pohled Jakuba:

Když jsem odešel od Terky přišlo mi že ji to sežírá neprávem. Měl jsem zvláštní pocit, ale nevím co se mi snažil říct. "Kde je Terka?" Zeptal se hned Domink, když jsem došel dolů. "Nahoře chce si odpočinout není ji dobře." Domink jen kývl a dal se věnoval mobilu do kterého čuměl.

"Ty vole kde je ten Viktor." Řekl zničehonic Calin. "Třeba zácpa na nadlnici. Dej mu čas." Já si myslím že čas je to poslední co on má. Měl by si to vyříkat s Terkou.

***

Bylo osm hodin když se dveře od chaty otevřeli. "Jsem tu zmrdi!" Zakřičel Viktor. No super. Nechci říct že načas, ale aspoň že dorazil. "Kde si vole?" Ozval se Calin, protože už byl pár hodin nasraný že tu není. "Jsem nahrával písničku a jaksi mě to chytlo a nevnímal jsem čas. Sorry." Dobrá výmluva, ale je mi jasné že ji všichni věří. "Viktore máš pokoj hned vedle koupelny. Jakub tě tam zavede." Já jen kývl a mávl na Viktora ať jde.

Viktorovi jsem pokoj ukázal a než stihl vejít zastavil jsem ho. "Hele víš že se do vztahů ostatních nemíchám, ale Terka vypadá hrozně. Prosím promluv si sní. Brečela kvůli tomu." On jen kvyl že jo a pak zmizel za dveřmi. Teď jen doufat že to pomohlo.

Pohled Terky:

Spala jsem asi hodinu. Potom už jsem usnout nemohla. Nevím proč prostě mi to nešlo. Měla jsem sto chutí si vzít prášek na spaní jenže to mi přišlo jako blbost.

Takže místo toho ležím zády ke dveřím a pozoruji tmu, která vládne venku. Pozorovala bych ji déle jenže někdo začal klepat. Já se tedy zvedla a šla otevřít. Čekala jsem tam Jakuba, ale ne. Byl tam Viktor. "Chci si promluvit." Vyhrkl dřív než jsem cokoli stihla udělat nebo říct. Já ho tedy pustila dovnitř, protože co jiného mi zbývá. On se posadil na postel a naznačil ať si sednu za ním. "Tez promiň mi ten včerejšek. Já..... Trochu mě to vylekalo. Měl jsem strach že.... Já ani nevím. Nechtěl jsem tě sklamat. Záleží mi na tobě." Docela krátké vysvětlení, ale mě bohaté stačí. Já na nic nečekala a skočila mu do náruče. "Nemusíš mě umačkat." Objímála jsem ho ještě dloho. Jenže on po nějaké době ztratil balanc a já ho povalila na postel. Takže jsem na něm tak trochu obkročmo seděla a zároveň objímála. "Hele Tery, Je trapný..... Ou sorry nechtěl jsem rušit." Vběhl zničehonic do pokoje Domink. "Ne Do..." Netihla jsem to dořict a on zmizel.

"Neh ho. Stejně by nepomohlo kdyby jsi mu to šla vysvětlit." Má pravdu nemělo. Já to tedy neřešila a radši se šla umýt. Viktor tam mezi tím čekal. Když jsem došla ležel už v posteli a díval se na mobil. "Jdu spát. Dobrou." On nestihl nijak protestovat, protože jsem zhasla. "Tak jo." Když jsem si lehla do postele Viktor si mě přitáhl k sobě. Já se otočila a lehla si mu na houlou hruď. "Dobrou noc Tez."