Maybe, I love you-Vkook [j. jk×k.th]

23.

Pohled Kook

Po mém zaklepání se ozvalo 'dále'. Vstoupil jsem tedy, a spatřil sedět za stolem mladou krásnou slečnu.

,,Dobrý den, Vy jste Jeon Jungkook, že?" zeptala se mě mile. Odpověděl jsem jí na to kývnutím. ,,Kolegyně mi říkala, že byste chtěl nahlásit svého zmizelého otce. Jmenuje se Geun Jeon. Kdy jste ho naposledy spatřil?"

,,Noo, myslím že 1. Září. Doma mi zanechal papírek s tím, že odjel na služební cestu, ale měl se vrátit 22. září." Odpověděl jsem jí.

,,Zkoušel jste se mu dovolat??"

,,Ano, ale vždycky mi to hlásilo, že volaný účastník je nedostupný."

,,Nemáte tušení kde, by se mohl nacházet??"

,,Noo, dnes ráno jsem obdržel dva výhrůžné dopisy. V jednom z nich, byla fotka mého otce, jak leží v nemocnici."

,,A zkoušel jste ty nemocnice obejít a poptat se na něj? Jinak máte ty dopisy s sebou?" Začal jsem se hrabat ve svém NIKE vaku a vytáhl ty dva dopisy. Podal jsem jí je a ona si je převzala. Začala si je číst a já jí odpověděl na tu první otázku.

,,Vidíte to mě vůbec to nenapadlo."

,,Jestli Vám to nebude vadit, tak si ty dopisy tady nechám. Vytisknu Vám seznam nemocnic a adres a kdyby něco ozvěte se." Po chvilce z tiskárny vyjel kus papíru na kterém byl seznam těch nemocnic.

,,Nashledanou a děkuji." Řekl jsem jí

,,Nashledanou."

Vzal jsem si od ní ten papír a vyrazil do nejbližší nemocnice, která byla jen kousíček od policejní stanice. Cestou jsem přemýšlel co se mu tak asi mohlo stát. Unesli ho a totálně zbili? Ale proč by to někdo dělal? Takovéto a podobné myšlenky se mi honily hlavou. Ani jsem si skoro neuvědomil, že už stojím před nemocnicí.

Tak jo, to dáš... Jen se zeptáš, jestli tam náhodou neleží Geun Jeon. Nesnáším nemocnice. Naposledy jsem v ní byl, když mi zemřela matka. Takže asi chápete, že to nezanechalo úplně nejhezčí vzpomínky.

Vstoupil jsem a nervózní došel k takovýtý recepci, nebo co to je.

,,Dobrý den, chtěl jsem se zeptat, jestli tu náhodou neleží Geun Jeon?" Zeptal jsem se postarší paní za pultíkem.

,,Dobrý den, hned se podívám. Geun Jeon, Geun Jeon." Mumlala si tam a něco hledala na počítači. Pak se na mě podívala a usmála se a řekla: ,,Geun Jeon tu..."

_____________________________

Ayoooo, v první řadě jsem se chtěla omluvit za tu měsíční pauzu, ale bylo toho na mě moc. (Což mě samozřejmě neomlouvá.) Dále jsem se chtěla zeptat jestli vás to baví číst, protože už teď vím že bych to mohla spláchnout do záchoda. Jestli jste se dostali k téhle kapitole, tak gratuluji.

I purple U