principessa mafiosa👑

Já už takhle nemůžu

Tak dneska už jdu do 4. měsíce těhotenství

Od tý doby co jsem těhotná tak mi přijde že je Thomas takový odtažitý.
Chodí pozdě večer a zase brzy ráno odejde skoro vůbec ho nevidím.

______________________________________

Ležím v posteli a nemůžu usnout. Už zase nepřišel domu, začaly mi po tvářích téct slzy.
Koukla jsem se na hodiny, bylo 2:55 hodin ráno a Thomas furt nikde.
Nevim co dělám špatně, ale naše manželství šlo do kytek.

Buď je furt jenom v práci a nebo při nejhorším přijde domů opilý.
Já nevim, ale mám takový pocit, že mě podvádí. Co asi taky jinýho dělat celý večer. To by ale dávalo smysl, protože poslední dva měsíce jsme spolu ani jednou nespali. Nejdřív jsem si myslela, že je to kvůli miminku, aby mu neublížil, ale i doktorka nám říkala, že miminku se nic nestane.
Vypadá to že ho odpuzuju.

Slyšela jsem jsem klíče a pak bouchnutí dveří. Vypadá to že Thomas je už doma. Přikryla jsem se víc dekou a dělá jsem, že spím.
Hned ze mě odpadl strach, že by se mu něco stalo. Slyšela jsem jak přišel do ložnice a pak jen, že si lehl do postele. Otočila jsem se na druhou stranu a nespíš si všiml mého ubrečeného vyrazu "Co je" zeptal se mě ale já ho jen ignorovala.
"Valerie mluv se mnou"zabručel jeho ospalím a zároveň naštvaným hlasem
Začala jsem znovu brečet tak jsme se zvedla a šla se dolů do kuchyně napít.
"Val. No tak " řekl, zvedl se a šel za mnou.

Sedla jsem si na linku a napila se vody. Slyšela jsem ho jak kde za mnou.
Že by jsem ho někdy zajímala.
"Val co ti je" řekl nasraně, ale já to nechtěla poslouchat tak jsem seskočila z linky a šla zpátky "Thomasi nechmě prosím" řekla jsme mu zoufale a šla si zpátky lehnout.
Ráno mě zase probudil jeho budík v 7:40, ale tentokrát jsem si řekla že mu snídani neudělám ať si ji udělá sám.
Slyšela jsem jak se zvedl z postele a šel dolů.

______________________________________

Koukla jsem se na hodiny a bylo 8:10 a  zatím se ani nepřišel rozloučil nic

Dal jsem ležela a odpočívala.
______________________________________

Znovu jsem se zbudila a bylo 8:00 to byl čas kdy Thomas vždy každý den chodil do práce.
Ale teď teprve vylezl ze sprchy.
Po chvíli jsem cítila jak se jeho část postele prohýbá a pak jak jeho silné paže, které mě ze zadu objaly.

"Val moc se ti omlouvám jak jsem se k tobě posledních pár měsíců choval
V mafii se všechno posralo, ale už je to v pohodě proto jsem to chodil zapíjet a někdy až do rána. A pak když jsem v tvých očí viděl starost. Moc se ti omlouvám" řekl a dal mu pusu na čelo.
Otočila jsem se na něj a objala ho "tak dobře, ale už to nikdy nedělej myslela jsem si že už mě nemiluješ" řekla jsem mu, ale hned mi do toho skočil.
"Ne tohle už nikdy neříkej, moc tě miljuuu" řekl a políbil mě.

Další kapitola doufám že se vám líbila ;)))