1.Nemocnice

16 1 6
                                    

Zdi. Zase ty bílé zdi. Nesnáším tu být.V nemocnici. Cítím se jako v začarovaném kruhu. Proč tu asi jsem? Nejspíš jsem se předávkovala prášky na spaní, nebo jsem se zdrogovala. Upřímně, nepamatuji si absolutně nic.

,,Konečně jsi se vzbudila"přiběhl k mé nemocniční posteli můj starší brácha a hned mě objal.

,,Strašně jsi mě vyděsila, Justy"odtáhl se z objetí.

,,Promiň, Dane"omluvila jsem se.

,,Proč tu vlastně jsem? Doufám, že kvůli práškům na spaní"zavtipkovala jsem.

To se Danovi nejspíš nelíbilo. Úsměv mu hned spadl.

,,To nemyslíš doufám vážně?"odstoupil od postele naštvaně.

,,Co já vím"řekla jsem lhostejně.

Dan si promnul obličej. Já jen čekala až na mě začne řvát.

,,Měl jsem o tebe fakt strach, Justýno! Dostal jsem pokutu, když jsem tě jsem vezl. A ty si z toho ještě děláš prdel? Jdi někam, opravdu.."

Fajn, dobře, možná bych si z toho neměla dělat srandu.

,,Dobře, promiň..já jen-"

,,Co ty? Hm? Už po třetí v tomhle měsíci jsem tě sem vezl. Zase kvůli drogám. Chápu, že se ti stali blbý věci, ale nesmíš se takhle ničit!"skoro křičel a praštil pěstí do zdi.

Povzdechla jsem si. Nevěděla jsem co říct. Bylo mi z toho všeho na nic. Jsem příšerná sestra.

,,Umřel mi táta, Dane. Na mém místě by jsi taky začal brát drogy. Jenže ty na mém místě nejsi. Neměl jsi rád mého tátu."řekla jsem to se slzami v očích.

Aby jste byli v obraze. Já a Daniel jsme neměli stejného otce. Naše máma byla vdaná s Danielovým otcem, jenže pak poznala mého tátu a s ním se nakonec vdala.

,,Abys věděla, tak jsem ho měl moc rád. Taky mi chybí. Ale už je to rok, tak by ses měla z toho vzpamatovat." odešel rozhořčeně z mého nemocničního pokoje a zavřel za sebou dveře.

Ležela jsem se slzami v očích na lůžku a sledovala všechny přístroje kolem mě. Byly na mě napojené nějaké hadičky. Přemýšlela jsem o našem rozhovoru s Danem. Bylo mi z toho ještě víc na nic.

Já a brácha jsme v dětství neměli moc dobrý vztah. On byl o 6 let starší než já, takže jsme měli oba úplně odlišný pohled na svět.

Já si chtěla hrát s panenkami, on si chtěl hrát na počítači. Mě zajímali pohádky, jeho zajímaly komixy.

Jeho otec po rozvodu s naší mámou se s Danielem nechtěl stýkat. Prý, že stejně Dana nikdy neměl v lásce a byl pro něj akorát přítěž. Z tohohle důvodu mi ho bylo vždycky líto.

Myslela jsem si ale, že Dan nemá rád mého tátu, protože "přebral"naši mámu jeho otci. Ale asi tomu tak nebylo. Možná ho měl radši než svého otce. Možná ho bral jako svého tátu. To jsem dosud ovšem nevěděla.

Z mého přemýšlení mě vyrušilo zaklepání.

- - -
Okey,takže máme tu první takovou úvodovou kapitolku. Uvidím jestli se to chytne. Snad se to bude někomu líbit🥹

Bolestivá láska(czech story)Kde žijí příběhy. Začni objevovat