Bolestivá láska(czech story)

4. Záchody

Asi dvě minuty jsem na něj zírala, když najednou hlavu otočil směrem ke mně a my měli oční kontakt.

Bože, ty oči. Nemohla jsem se odtrhnout. Neustále jsme na sebe zírali, jako kdybychom viděli truhlu s diamanty.

Po chvilce se usmál a pak odvrátil pohled. Cítila jsem se trapně, ale zároveň okouzleně.

Když zazvonil školní zvonek na hodinu matematiky, učitelka se po sto letech přišourala. Usedla se za stolem a my všichni se automaticky postavili, jako na pozdrav.

Celou hodinu jsem absolutně nevnímala. Na štěstí nás učitelka nevyvolávala k tabuli. Pouze jsme si měli opisovat z interaktivní tabule.

Všimla jsem si, že na mě párkrát během hodiny koukal. Tím myslím Patrika. Snažila jsem se ho ignorovat, jenže to bylo těžké a prostě jsem se musela na něj podívat.

,,Na koho tak pořád civíš?"škádlila mě Sára.

I hned jsem se na ní hlavou panicky otočila. Nahodila jsem vážný pohled.

,,Na nikoho"zalhala jsem a doufala, že se nebude dál vyptávat.

,,Ale prosím tě, vždyť celou dobu jsem tě sledovala, jak na sebe "nenápadně" pokukujete"poukázala na Patrika. Poraženecky jsem si povzdechla.

,,Fajn,fajn, máš pravdu"zvedla jsem ruce před sebe, jako na náznak prohry. Sára se škádlivě pousmála.

,,Neruším,holky?"zaječela na nás podrážděně učitelka.

,,Ne, paní učitelko"odpověděly jsme na stejno.

,,Jestli si chcete povídat, tak si po škole můžete přijít popovídat obě se mnou"zákeřně se na nás podívala a pokračovala ve výuce. Jak já tu mrchu nesnáším. Obě jsme se na sebe otráveně podívaly.

,,Doufám, že už brzo půjde do důchodu, babizna jedna"hudrovala a přitom agresivně píchala tužkou do gumy. Lehce jsem se zasmála  a opět jsem zírala na nováčka.
...
Když skončila poslední hodina školního dne, rozhodly jsme se se Sárou, že půjdeme jako obvykle na dívčí záchody si zahulit.

Poslední rok máme opravdu štěstí, jelikož nás zatím nikdo nenačapal.

,,Ještě, že je dnes pátek, jinak bych už chcípla"zavřela za námi dveře, když jsme vešly na záchody.

,,To teda, hele radši zkontroluj, jestli tu někdo není, však znáš holky"informovala jsem ji a ledabyle jsem se opřela o zeď. Sára mezitím zkoukla všechny kabiny.

,,Dobrý! Vzduch čistý"houkla na mě a vrátila se zpátky ke mně. Z batohu začala něco vytahovat. A to něco byly cigarety. Vypadaly dost lacině, ale nu což. Cígo jako cígo. I hned my nabídla a já bez přemýšlení si jednu vytáhla z krabičky.

,,Díky"zamumlala jsem s cigaretou mezi rty. Ona pokývla hlavou a také si jednu vzala.

Aby jsme si byly kvit, tak jsem jí zapálila cigaretu svým zapalovačem. Ona též zamumlala nejasné děkuji.

Chvíli jsme projížděly instagram, když najednou se otevřely dveře. Ani jsme se moc nevylekaly.Do místnosti vešel nevítaný host. Kluk. A ten kluk, byl nejen tak ledajaký kluk.  Patrik.

,,Co tu k čertu chceš?"vyjela jsem po něm, jako kdybychom spolu neměli předtím deseti sekundový oční kontakt. 

,,Vy tu hulíte?"zeptal se nás a při tom ignoroval moji otázku. 

,,Vypadni"teď jsem zase ignorovala jeho otázku já. Sára se na mě nesouhlasně podívala.

,,Ale proč bychom ho vyháněly?"dívala se na něj jako sluníčko. Patrik se lehce ušklíbl a při tom mě propaloval pohledem.

,,Klidně se k nám přidej"nabízela mu krabičku s cigaretami. On si jednu bez poděkování vzal a posadil se na zem vedle Sáry. Sára vypadala, že jí to absolutně nevadí. Spíš se jí to hodně líbilo.

,,Vy se nebojíte, že vás někdo nachytá?"zvedl jedno obočí. Já jsem se nad jeho otázkou ušklíbla.

,,Ne, jelikož její táta je ředitel školy"pyšně jsem na Sáru poukázala. Patrik se šibalsky usmál.

,,Takže se schováváte za tatínkem, jo?"

,,Taková pojistka"ušklíbla se Sára. V jejím hlasu bylo znít sebevědomí.

,,Všichni se mě bojí, vědí, že kdyby někdo něco kecl, můžu kdykoliv říct tátovi, aby ho třeba vyhodil ze školy"

,,A tvůj táta ví, že kouříš?"vydechl kouř z úst a opřel se hlavou o zeď vedle mě.

,,Jo, ví, máme dost...dobrý vztah" lhala. Nikdy to tátovi neřekla, jenom ostatním vyhrožuje.

Patrik pokývl hlavou a nejistě si ji prohlížel.

Dobu jsme nic neříkali. Nevěděli jsme co říct. V místnosti se pouze rozléhal kouř. Po chvilce se Sára nadechla, aby něco řekla.

,,No, Patriku, proč jsi přešel na naši školu?" snažila se něco vymyslet, aby tu nebylo tak trapné ticho.

,,Well, ve staré škole mě šikanovali, asi takhle bych to řekl"řekl bez emocí a přitom mě sledoval. Opět jsme měli oční kontakt. Sakra.

Sára si nejspíš všimla našeho kontaktu, tak se opět nadechla, aby něco řekla.Patrik ji však předběhl.

,,A co vy a kluci? Chodíte s někým?" vypadalo to, že spíše mluví na mě, než na Sáru. Tohle téma nás absolutně netěšilo.
- - -
Absolutně jsem neměla žádnou motivaci, ale tady máte novou kapitolu😭💗