Bolestivá láska(czech story)

5.Slzy

,,A co vy a kluci? Chodíte s někým?" vypadalo to, že spíše mluví na mě, než na Sáru. Tohle téma nás absolutně netěšilo.

Obě jsme se na sebe nejistě podívaly.

,,Jsme obě nezadané"vyhrklo ze mě a pokrčila jsem rameny. Patrik kýval hlavou ze strany na stranu.

,,A co nějaký ex? Určitě máte ne?"

Nějak moc se ptá.

Hned se mi vybavily ty všechny vzpomínky na Petra.

,,No..to máme.."sklopila jsem zaraženě hlavu. Sára vypadala smutně, ale to ji hned přešlo. Hluboce se nadechla.

,,No jestli tě to hodně zajímá, tak já chodila s holkou, která mě celou dobu manipulovala a využívala, takže tak.."dořekla hořce a vdechla do úst nikotin. Patrik vypadal zmateně. Pak dal pohled na mě, jakoby čekal, že já taky povím svoji minulost.

Moje minulost je minulostí. Nepotřebuji se k ní vracet. Nepotřebuji ji nikomu dalšímu vyprávět.

Všimla jsem si, že se Sáře nahrnuly slzy do očí. I hned jsem zpozorněla.

,,Asi půjdu"třásl se jí hlas. Rychle se postavila na nohy a zapnula si batoh.

,,Sári, mám jít s tebou?"zeptala jsem se jí starostlivě, ale ona na nesouhlas zakroutila hlavou.

,,Dobrý, Justy, potřebuji být teď chvíli sama"bylo vidět, že se potřebuje vybrečet. Téma ex přítelkyně ji vůbec nedělá radost. Nedivím se jí.

Beze slova odešla ze záchodů, tím pádem jsme tu byli jen já a Patrik.

Patrik stále seděl na stejném místě, já se přesunula na druhou stranu místnosti, a opřela jsem se o zeď, jako předtím. Oba jsme mlčky na sebe zírali.

,,Ona je lesba?"vyšlo z něj najednou. Vypadal, že ho to zajímá.

Nevěděla jsem, jestli mu to můžu říct, ale jelikož by se to stejně dozvěděl, tak nemá smysl chodit kolem horké kaše.

,,Sára není lesba, je spíše..bisexuál"zkřížila jsem ruce na prsou. Kývl hlavou na porozumění.

,,A co tvůj ex,hm?"ušklíbl se, vstal ze země a pomalým krokem ke mně šel. Zpozorněla jsem, když byl ode mě ani ne metr.

,,Ten, je pro mě mrtvý"řekla jsem na rovinu.

,,Co ti tak hrozného provedl, že už ho bereš za mrtvého?" pokrčil jedno obočí.

Nechtělo se mi o tom mluvit. Je mi špatně, jen když na něj pomyslím.

,,To není tvoje starost"podívala jsem se na zem. On mi nečekaně zvedl bradu dlaní a podíval se na mě těmi kaštanovými oči.

,,Máš pravdu, není to moje starost, ale velice mě zajímá, co ti mohl provést"smutně se usmál, když se jeho palec přemístil na mojí tvář a poté ji jemně pohladil. Jeho doteky mě hřáli, jako paprsky slunce. Tenhle pocit jsem už dlouho necítila.

Po chvíli, co mě takhle hladil, jsem se cítila hypnotizována. Ani jsem si neuvědomila, jak blízko jsme u sebe. Naše těla byla na sebe úplně natlačená. Najednou se ke mně hlavou pomaličku přibližoval a lehce pootevřel ústa k polibku.

Rychle jsem se probrala z transu a hrubě ho odstrčila od sebe.

,,Co blbneš?"zamračila jsem se na něj a lehce si upravila vlasy.

,,Promiň"omluvil se, vzal do ruky svojí tašku a vyběhl z koupelny.

Jen jsem zírala na dveře a stála jako solný sloup.
...
Vyběhla jsem ze školy a doufala, že někde uvidím Sáru.

A taky, že jsem ji uviděla. Seděla, jako tělo bez duše na lavičce. Rychlým tempem jsem k ní došla se smutným výrazem. Když si mě všimla nahrnuly se jí opět slzy do očí.

,,Sári"okamžitě jsem ji obejmula. Ona mi objetí oplatila a položila hlavu na moje rameno. Začala mi do něj brečet.

,,Justy,já,já už na ni nechci myslet, a-ale nejde to"mumlala skoro nesrozumitelně. Hrozně mě za ní bolelo srdce.

,,Já vím, to bude dobrý, hlavně už neplakej" utěšovala jsem ji. Marně. Slzy jí tekly proudem.

,,Pojď, půjdeme ke mně domů"odtáhla jsem se z objetí a utřela ji palcem slzy.
...
Ležely jsme spolu v mé posteli u mě doma a u toho jsme sledovaly na mém počítači Upíří deníky.

,,Stejně nechápu, jak nás to může pořád bavit, vždyť už na to koukáme snad po třetí"uchechtla se Sára, když si zrovna dala brambůrku do pusy. Já jsem se taky uchechtla.

,,Je to úžasný seriál, takže není se čemu divit"pokrčila jsem rameny.

,,Hele, a vážně nevadí, že jsem tady?"zeptala se Sára už snad po páté. Měla jsem chuť ji už udusit.

,,Už jsem ti říkala, že ne, jsi tady jako doma"podívala jsem se jí upřímně do očí. Ona kývla hlavou na souhlas.

Asi deset minut jsme jen mlčky koukali na obrazovku, dokud do mého pokoje nepřišel brácha.

,,Doufám, že tu nehulíte"rejpal do nás. Přešel k oknu a otevřel ho dokořán.

,,Fuj, máte tu smrad" zacpal si dětinsky nos s úšklebkem.

,,Vypal, máme tu holčičí párty"řekla jsem otráveně.

,,Takže, nechceš vědět proč mamka není doma?"
- - -
Po dlouhé době opět další část!💗