Bylo 9. Května 1978 a my s Jamesem si užili krásný první máj i další dny, před tímto úterním ránem. Náš vztah stoupal stále víš.
Nečekaně jsem zase byla ve světě snů, ale výjimka byla to, že ten svět byl jiný - totiž byl více pestrý. Stála jsem u velkého mola a zezadu mě objímaly chlapecké paže. Cítila jsem se tak moc v bezpečí. Otočila jsem se a tvář mu zabořila do prsou, přičemž jsem se mu nepodívala do tváře. Tiskla jsem ho k sobě ještě silněji a on mě do svého náručí na oplátku zabořil ještě víc. Hlavu mi položil na rameno.
Doslova jsem si přála aby to nikdy neskočilo, aby to nebyl sen, nýbrž skutečnost. Měla jsem motýlky v břiše a chtělo se mi plakat. To teplo co jeho tělo vydávalo bylo tak skutečné i ta neodolatelná vůně.
Pomalu jsem otvíral oči a počítala s tím, že realita už nastává.
Neměla jsem svět ráda, totiž ráda jsem utíkala do svých představ a snů, víc než kdokoliv jiný.
Tentokrát to bylo jiné. Rozlepovaly se mi víčka a mužská ramena jsem opravdu viděla i teplo s neodolatelnou vůní jsem cítila.
Hned jak osoba zpozorovala, že se probouzím, přitiskla mě k sobě ještě víc."Lily.... " šeptl a dal mi polibek do vlasů a pohladil mě po červenající se tváři.
Nemohla jsem se od něj odtrhnout a muchlala mu hábit víc a víc."Notak Lily... Jsi v bezpečí. Nikam neodejdu. "
Konečně mi došla realita a uvědomila jsem si, co všechno se stalo.
Hned jsem ho objala kolem krku.
Leželi jsme na starém gauči v komnatě nejvyšší potřeby."Není to sen? " ptala jsem se.
"Neměl bych se na tohle ptát spíš já? " smál se.
"Proč myslíš? " a překulila jsem ho na záda, tak ,že ležel na gauči a já mu seděla na klíně.
Moje vlasy mu padaly do obličeje a on se na mě nádherně smál."Protože je to až moc nádherné, aby to byla realita. "
"Jak moc mě miluješ? "
"Opravdu to chceš vědět? "
"Takto? " a rukou jsem mu sjížděla opatrně po hrudi. Hlasitě vydechl.
"Takto? " a blížila jsem se mu k obličeji.
"Takto? " a mučila ho pomalými polibky na tvář.
To už nevydržel a převalil mě na záda, takže jsem teď ležela na gauči já a on ležel na mě.
Začal mě zuřivě líbat na ústa a sjížděl dolů na krk. Cítila jsem neuvěřitelné vzrušení a chtíč a on jistě také, ale nic se nestalo. Na všechno jsme šli pomalu.
Za půl hodinky jsme vstali a odešli do společenky Nebelvíru. Hned ve vchodě na mě začal křičet hlas Zoe."Prefektka a pořád je pryč! Ti prváci si z tebe určitě budou brát příklad. " smála se mi.
"Však si z ní ten příklad taky berou. " řekl James a vzal mě za bradu.
"O můj bože! Aspoň tady toho nechte! " křikla Zoe a odešla.
Měli jsme tváře u sebe a pomalu mi šeptal.
"Už jsme tady jen poslední měsíc a pár týdnů. Čeká mě poslední famfrpál, doufám, že přijdeš. "
"Když já nevím " škádlila jsem ho a prohrabovala se mu ve vlasech. Kdo ví kam by to došlo, ale Zoe nás zpozarohu vyrušila.
"Tak jdete už?! "
15. Května proběhl závěrečný a rozlučkový famfrpál. James ho se svou partou pořádně oslavil, ale to už beze mě. Nechtěla jsem u toho být. Naprosto mě pochopil a řekl, že se mnou musí druhý den mluvit. Tak se i stalo.
Vzal mě do Zapovězeného lesa a tam už čekali ostatní Poberti. Bála jsem se co se děje."Lil.. " začal a vzal mě za ruku.
"Musíme ti něco říct, nebo ti ukázat. Jde o to, že.... "Bylo vidět, že je to pro něj těžké říct, ale já jsem byla o to víc viděšenější.
"Musíš mi slíbit, že znovu nebudu Potter ani další blb z tvého slovníku. " smál se.
V tom ho ale vyrušil Remus.
"Lily jsem vlkodlak. Kdysi se mi stala nehoda a od té doby se za každého úplňku proměním. Byly a pořád jsou to pro mě strašná léta, ale mám dobré přátelé. Ty nejlepší. Nikdy nezapomenu co pro mě udělali.
James, Peter a Sirius jsou zvěromágové. Udělali to pro mě abych v tom nebyl sám. James je jelen, Sirius černý pes a Peter krysa. Promiň, že jsme ti o tom neřekli dřív, ale ani my jsme nevěděli jak, natož samotný James. Prosím Lily, rozmysli si, jak budeš jednat. Pochopím jakékoliv jednání, ale obviňuj mě. James to udělal pro mě. "Stála jsem jak opařená. Tentokrát jsem si ale myšlenky urovnala rychle. Nadechla jsem se a spustila.
"Neznám jediný důvod, proč bych měla být naštvaná. Sice přede mnou měl James tajemství, ale chtěl mi ho říct už na začátku a toho já si vážím.
Reme, je mi líto, co se ti stalo. Teď už chápu někdy tvoje odměřené chování. Ale prosím, neznič si kvůli tomu život. I ty máš právo na normální vztah. "Dokončila jsem svůj monolog a pevně ho objala. James jen kulil oči, jak v pohodě jsem to vzala.
"Děkuji Lily, za všechno. " šeptl Remus.
"Ehmm.. " ozvalo se krátké zabručení.
Vykoukla jsem z Remova objetí a mrkla na Jamese.
Z lesa jsme šly spolu sami a mluvili o OVCE zkouškách. Ty jsou mimochodem zítra.
"Lil... Opravdu ti nevadí, že jsem ti to neřekl dřív? "
"Jamesi.. Já tě miluji. " špitla jsem a políbila ho.
"Naproti tomu... Měl by jsi se omluvit Severusovi. Zachránil ti život. ""Ne on, ale ty. " políbil mě.
"Jamesi slib mi, že dokonce školy se za ním stavíš. "
"Slibuji. "
Dál jsme spolu seděli ve společence a "učili " se spolu na ten velký den. Bohužel jsme se toho moc nenaučili.
26.5.1978
"Vážení žáci sedmých ročníků" promluvila profesorka McGonagallová " Jsem tu pro to, abych vám oznámila výsledky OVCE. Tak tedy začneme.
V koleji Havraspáru všichni žáci prospěli, gratuluji. "
Ozval se rachot a potlesk, pak znovu profesorka promluvila." Kolej Mrzimoru prospěla až na jednoho žáka a Zmijozel prospěl taktéž. Musím zvláště pochválit Severuse Snapea, který měl body navíc, díky záchraně pana Pottera. "
Rovněž potlesk a rámus.
" A přejdeme k mé koleji, totiž Godrika Nebelvíra. S velkou radostí vám oznamuji, že jste všichni prospěli, i vy pane Blacku. "
Nadšeně jsem vykřikla.
"Zoe Clarková! Ty tady budeš učit lektvary ! "
"Ano! A ty budeš bystrozorkou! "
Objala jsem ji a otočila se dozadu.
James se jen s založenýmy ruky smál a kýval hlavou.
ČTEŠ
Manželé Potterovi
FanficLily Evansová prožívá pár posledních chvil na škole čar a kouzel v Bradavicích. Je červen roku 1978 a všichni se spolu pomalu loučí. V této době je už ale bezhlavě zamilovaná do Jamese Pottera. Jak se jejich vztah bude vyvíjet dál? A co rostoucí síl...