Thechavis

5. S rodiči 2x nejhůř

"Sofi, kde si byla celou dobu?" Začal se ptát otec, po tom, co jsem vešla domů. Mamka vypadala naštvaně a táta...jak ho znám tak mě zná, jen když něco provedu.
"No.. já..." Hledala jsem tu nejrychlejší výmluvu a zárovejň aby nebyla blbá.
"Byla jsem u Luny-"
"Ptaly jsme se jejíma rodičemi a nebylas tam." Říkal táta.
"A viděla jsem jak si přicházela z lesa." Řekla zas mamka. Občas jsou jak sehraná dvojka.
"Máte mě..." Říkala jsem, jak jsem pomalu šla k gauči.
"Jak to vysvětlit...." Říkala jsem abych se nedostala do průšvihu sebe i Esyho.
"Omylem, jsem tam usnula...?" Začala jsem říkat říkat a sedla jsem si na gauč a mamka vedle mě.
"Tak co si dělala s tim pánem?" EHM- Začala jsem blushovat a hned to vyndala z hlavy, co si asi myslí mamka.
"Mami! Je mi jen 17 a na to abych si našla kluka jsem moc divná."
"Tak mi řekni kdo to je?"
"Já.. já nevim..." Začala se mamka koukat divně a táta se k ní připojil.
"Co kdybys to nám řekla cely?" Mamka se zeptala a kývala jsem hlavou že ne.
"Je to až moc komplikovaný. To prostě nejde vysvětlit." Začala jsem odmlouvat. Nechci aby se mu něco stalo, mám ho ráda a... asi do něho asi i zamilovaná... 
"Sofi..." Přišel si sednout na druhou stranu táta.
"...Prosím, vysvětlíš to nám prosím..?"
"Já se nechci dostat do průšvihu. Sebe ani jeho." Mamka se koukala na mě a já jsem jim pomalu vysvětlovat...

"Takže, ty si s timhle klukem-"
"Mluvim s nim asi už 5tý týden."
" Jako si-"
"Nějak se s nim dokomunikuju, jakoliv, ať je to ukazovaním- spíš je to jen ukazovánim na sebe nebo na věci." Jsem říkala mamce a tátovy, vypadalo to už lépe než před 15 minutami. Mamka dříve pracovala pro OSEA ale pak zjistila co se tam opravdu děje, tak hodila odtamtuď padáka a dělá geneložku v soukromí nemocnici, takže by neudělala takovou věc pro Esyho a táta, ten jen souhlasí s mamkou.
Daly mi- spíš udělaly mi večeři a mohla jsem jít spát a divim se že neřvaly na mě, občas měly blbý keci ale už známe rodiče. Mohla jsem alespoň usnout v pohodě.