Ona je tvoje sestra?

9

Přišla moje část úkolu. Potichu jsem se vplížila do místnosti, kde byl Loki uvězněn. Byl ke mně zády, neměl tušení, že jsem zde. Sedla jsem si na schody a pozorovala jeho chování. Chodil sem a tam, jeho kroky byly pravidelné a přesné, jako kdyby počítal každou dlaždici na podlaze.

Když mě to přestalo bavit, zlehka jsem dupla nohou, aby zjistil, že jsem tam. Loki se zastavil a pomalu se otočil. Jeho oči se setkaly s mými a v jeho pohledu se mísila zvědavost s uznáním.

"Takhle se ke mně ještě nikdo nikdy nepřikradl," řekl uznale. Já se lehce ušklíbla a přikývla.

"Tebe si pamatuju, Midgarďanko, jsi ta z toho náměstí," pokračoval klidným hlasem, jeho pohled byl nyní intenzivní a zkoumavý.

"Já si říkala, že jsem už někde ten tvůj obličej viděla," odpověděla jsem, dělajíc, že se zamýšlím. Loki vypadal uraženě, jeho oči se zúžily a úsměv zmizel.

"A ty ze mě máš dostat informace? Takové malé dítě," řekl výsměšně, jeho hlas plný pohrdání.

"Tak to bude. Prý jsme nejlepší," řekla jsem hrdě, snažíc se nevypadat dotčeně jeho poznámkou.

"A kdo to říká?" zeptal se s výsměchem a udělal krok směrem ke sklu, které nás oddělovalo.

"To já," přiznala jsem uznale jako svá největší fanynka. "Jsi snad Starkova příbuzná nebo jen jeho dvojnice?" zeptal se pohledávě.

"Co tě k tomu vedlo? Že by mé sebevědomí?" ptala jsem se zvědavě.

Loki se začal smát, jeho smích byl děsivý a plný posměchu, ale mě to nerozhodilo. "Líbíš se mi," uznale řekl a zkoumavě si mě prohlížel. Jeho oči se zaleskly nečekaným zájmem, který mě překvapil.

"Překvapuje mě, že mě někdo jako ty může zaujmout," pokračoval a opřel se o stěnu cely. "Ale musíš pochopit, že tohle není hra. Nejsi na hřišti, kde si můžeš dovolit chyby."

"Já chyby nedělám," odpověděla jsem pevně. "A nejsem tady, abych se ti líbila. Jsem tady, abych získala odpovědi."

"Možná," řekl Loki zamyšleně, "ale někdy jsou odpovědi dražší, než bys očekávala. Jsi připravená zaplatit cenu?"

Sklonila jsem hlavu a přemýšlela nad jeho slovy. "Jsem připravená na cokoliv," odpověděla jsem odhodlaně.

Loki se usmál. "To ještě uvidíme, malá Midgarďanko. To ještě uvidíme."

A tak začala naše slovní bitva. Byla to hra, kterou jsem musela vyhrát, nejen pro sebe, ale pro celý svět. Věděla jsem, že Loki není snadný protivník, ale byla jsem připravená čelit jeho výzvám a zjistit pravdu, která by mohla zachránit nás všechny.

Loki se usadil na lavičku ve své cele a jeho oči se zúžily, když mě pozoroval. Napětí mezi námi by se dalo krájet. Měla jsem plán, ale věděla jsem, že s Lokim musím být o krok napřed.

"Dobře tedy, malá Midgarďanko," začal Loki. "Ptej se. Ale nečekej, že ti to usnadním."

Zhluboka jsem se nadechla a připravila se na nejtěžší rozhovor svého života. "Proč jsi sem přišel, Loki? Co je tvým skutečným cílem?"

Loki se zasmál a jeho smích byl plný pohrdání. "Myslíš si, že ti to prozradím tak snadno? Musíš se snažit víc."

"Víš, že tě tady neudržíme věčně," řekla jsem, snažíc se zůstat klidná. "Čím dřív nám řekneš, co chceš, tím dřív se můžeme domluvit."

Loki se naklonil blíž ke sklu, které nás oddělovalo. "Domluvit? S vámi? Jak sladké. Myslíš si, že mě dokážeš přelstít? Jsem bůh podvodu, drahá. Tvůj S.H.I.E.L.D. je pro mě jen hračka."

"Možná," odpověděla jsem, neuhnula jsem pohledem. "Ale i hračky se mohou stát nebezpečnými, když se s nimi nehraje správně."

Loki se zasmál a jeho oči se zaleskly. "Máš odvahu, to se musí uznat. Ale odvaha tě nepřivede k odpovědím, které hledáš."

Věděla jsem, že musím změnit taktiku. "Co kdybychom přestali s těmi hrami a mluvili na rovinu? Chci vědět, proč jsi na Zemi. Co hledáš?"

Loki se opřel a přemýšlel. "Hledám to, co mi patří. Moc, kterou jsem byl připraven vzít. Země je jen začátek."

"Z čeho tě ta moc přitahuje?" zeptala jsem se, doufajíc, že ho přiměju odhalit více. "Jsi už bohem, proč potřebuješ víc?"

"Protože božství samo o sobě nestačí," odpověděl Loki tiše. "Moc bez kontroly je jen iluzí. A já nebudu mít iluze."

"Přemýšlel jsi někdy nad tím, co by se stalo, kdyby ses mýlil?" zeptala jsem se. "Co kdyby ta moc zničila tebe a všechny kolem tebe?"

Loki se usmál, ale v jeho očích jsem zahlédla stín nejistoty. "To je riziko, které jsem ochoten podstoupit."

"Je to riziko, které můžeš litovat," řekla jsem. "A ne jenom ty, ale všichni, které tím postihneš."

Loki se zamračil a jeho úsměv zmizel. "A co ty? Jsi ochotná podstoupit riziko? Bojovat proti bohu pro své malicherné lidské ideály?"

"Nejsem sama," odpověděla jsem. "Mám tým, mám přátele. A budeme bojovat, protože to je správné."

Loki se opřel a zavřel oči. "Máš odvahu, Midgarďanko. Ale odvaha nestačí. Uvidíme, jak dlouho vydržíš."

Rozhovor se stáčel stále do kruhu a já věděla, že takhle nic nezískám. Ale byl to začátek. Lokiho mysl byla složitá a plná záhad, ale někde uvnitř byl člověk, který hledal něco víc než jen moc.

Několik minut jsme mlčeli, oba ponořeni do svých myšlenek. Pak jsem se rozhodla změnit přístup.

"Máš bratra, Loki. Thor tě sem nepřivedl, aby tě potrestal, ale aby tě zachránil. Víš to, že?"

Loki se na mě podíval s neskrývaným hněvem. "Thor neví nic o tom, co potřebuji. Myslí si, že mě může zachránit svým falešným soucitem. Ale já nepotřebuji záchranu."

"Ale možná potřebuješ někoho, kdo ti ukáže cestu," odpověděla jsem jemně. "Někdo, kdo ti dá šanci být tím, kým opravdu jsi, a ne tím, kým si myslíš, že musíš být."

Loki se na mě chvíli díval, než se jeho výraz změnil. "Možná jsi lepší, než jsem si myslel. Ale stále jsi jen smrtelnice."

"Smrtelnice, která je připravena bojovat za to, co je správné," odpověděla jsem pevně. "A budu bojovat, dokud nezískám odpovědi, které potřebuji."

Loki se usmál, tentokrát méně posměšně. "Dobře, Midgarďanko. Budeme pokračovat v této hře. Ale pamatuj, že bůh podvodu nikdy nehraje fér."

"To jsem pochopila," řekla jsem a postavila se. "Ale ani já nejsem bez triků."

Otočila jsem se k odchodu a cítila, jak mě Lokiho pohled pronásleduje. Bylo to jen první kolo naší bitvy, ale věděla jsem, že tahle hra bude pokračovat. A já byla připravená čelit všem výzvám, které mi přinese.

Když jsem opustila místnost, ucítila jsem nával adrenalinu. Loki byl nebezpečný, ale někde hluboko uvnitř jsem cítila, že je zde něco víc. Něco, co by mohlo změnit výsledek naší bitvy. A já byla odhodlaná to najít, bez ohledu na to, co mě čeká.

Venku na mě čekal Fury. "Jak to šlo?" zeptal se bez obalu.
"Začala jsem se dostávat pod jeho kůži," odpověděla jsem. "Ale tohle bude dlouhá hra."
Fury přikývl. "Dobře. Pokračuj. Potřebujeme všechny informace, které z něj můžeme dostat."

Taaak další díl, myslím že pecka. Snad se vám líbí, příjemné čtení.
LIL_KRISTY ❤️