Krystal Království

IX. Hoří nám za patami

Někdo kdysi řekl, že lidé si neváží toho, co mají, dokud to neztratí. Tohle moudro jsem pochopila dnešní večer, když jsem usínala na tvrdé a pichlavé zemi. Tiché slzy mi máčely tváře – jedna se koulela pro domov někde za sedmero horami, druhá pro rodiče za devatero řekami a třetí pro můj „všední život", ve kterém jsem se nudila a nevážila si ho. Co bych teď dala za to, být ta bezstarostná Rivka zoufající si jen nad testy z matiky! Měla jsem být vděčná, že starosti mého já před dvěma dny byly jen malichernosti.

Utřela jsem si rukávem tváře a doufala, že můj přerývavý dech neprobudí Krtihlava spícího za mými zády. Události dnešního večera na mě těžce dolehly – ztratila jsem plášť a všechny věci, netušila jsem, kde je Ženeva a jediné, co jsem získala, byla Ktihlavova nenávist hluboká jako Mariánský příkop. Stočená do klubíčka jsem si připadala jako útes bezmocně se tyčící nad mořskou hladinou, jako vlny o mě bily pocity bezradnosti a sebelítosti.

Abyste ale pochopili, co mě tak pokořilo, musím vám nejdřív povyprávět celé to šílenství, které se na nás sesypalo jako lavina.

Už od začátku se mi to nelíbilo. Krčili jsme se za výčepním pultem na jehož druhé straně se stále odehrávala šílená podívaná – jestli jste někdy viděli maminku porcovat kuře, tak si to možná budete umět představit. Ale zde se role vyměnily – tato pohádková kuřata porcovala muže, kteří se z mě neznámého důvodu pustili do potyčky s Krtihlavem.

Krto prudce vyskočil z našeho úkrytu, z očí mu létaly blesky a pěsti měl zaťaté. „Nikam se utíkat nebude!" Zaburácel na Mayu, která už se taky zvedla a její tvář nevypadala o moc méně rozlíceně jako ta Krtihlavova. Jednu ruku si založila v bok, druhou zapíchla ukazováček před hruď válečníka, který ji sice o dvě hlavy převyšoval, ale vsadila bych se, že i tak by mu dokázala jednu uvalit.

„Každý tady ví, kdo jsi, pane veliteli! Nikomu neunikne, odkud přicházíš a co symbolizuješ!" Začala Maya rozzlobeně vysvětlovat, proč nám navrhla útěk. „A když jsi byl tak chytrý a rozvířil tady už tak nebezpečný oheň, nemysli si, že to lidé nechají být. Nebo co hůř – neočekávej, že se z toho můžeš dostat pěstmi!" Bála jsem se, aby snad svoje mazlíčky nepoštvala i na Krtihlava, který se nad ní skláněl jako sup.

Stále jsem čupěla vedle pípy nechápavě pozorujíce jejich hádku. Přes bar přeletěl chomáček peří, následovalo žalostné zakokrhání. „Jsme ve službách jeho veličenstva a usilujeme o záchranu všech krků v tomhle nevděčným Království! Jenom hlupák by nás chtěl ohrozit!" Ktihlavův hlas byl jako zemětřesení.

„No právě!" Bouchla Maya pěstí o dřevěnou desku pultu. „Ve službách Jeho veličenstva!" Ta slova znechuceně vyplivla. „Netvař se, že nevíš, jak je tu Jeho veličenstvo nenáviděné. A cokoliv s ním spojené." Kolečka v hlavě mi šrotovala dokud to celé nezapadlo dohromady. Takže tohle je o tom, že král Evžen, katapult dortů, je natolik nesnášen místními obyvateli, že jim to zatemnilo mysl a chtějí nám dát preventivě výprask místo toho, aby nás podpořili v záchraně Krystalu?

Dveře do hostince zaskřípěly v pantech. Vyskočila jsem, abych se střetla s pohledem krvelačného býka, hledajícího koho by nabral na rohy – alespoň tak mi připadal příchozí muž se škrábanci ptačích pařátů ve tváři. „Chyťte je!" Dovnitř se nahrnula skupina chlápků, někteří nesli známky po boji se zobáky, jiní byli zcela fresh.

„Už chápeš, co jsem se snažila říct?" Špitla Maya na Krtihlava, jehož oči skenovali situaci. Ani ostřílený voják si netroufnul proti této přesile a tak jen zavrčel: „Jdeme."

Muži se proti nám chtěli rozběhnout, ale narazili do zdi černých a duhových per, která se proti nim snesla, když k nim Maya napřáhla ukazováček. Krtihlav mě chytil za rukáv a táhnul pryč. „Hej!" Zatáhla jsem ho za ruku, když jsem málem zakopla o naše věci, které jsem za barem schovala, když jsem šla zkoumat „dědečkův" dům na náměstí. Drahocenných deset sekund jsme věnovali tomu, že jsme popadli kožené vaky a pak už jsme probíhali dveřmi na dvůr. Ani jsem nestihla dokončit myšlenku, že se mi nechce utíkat kvůli neodhalenému tajemství onoho domu. Teď jsem měla jiné problémy.