Writing prompts [CZ ┃kpop, bl]

Royal Blood

✮⋆˙Ship : YOONMIN

✮⋆˙Postavy : Namjoon, Yoongi, Jimin, ...

✮⋆˙Obsah/Popis : 

Černovlasý chlapec Min Yoongi se ocitne, někde kde to jeho kamarádi nazývají 'doba kamenná'. Považují ho za čísařského ztraceného syna, kterému někdo vymazal paměť. Min Yoongi ale mizí, někteří lidé to viděli na vlastní oči, jeho rodiče tomu však nevěří. Co se stane když Min Yoongi najde v minulosti svoji spřízněnou duši, která ovšem zkrývá také tajemství jako samotný Yoongi, co se až to Min zjistí? Budou spolu moct vést normální život nebo se budou muset skrývat?

✮⋆˙Ukázka :

Bylo podzimní odpoledne, pršelo. Nikdo v tomto pochmurném počasí nechtěl chodit ven. Ani Min Yoongi, černovlasý chlapec, který by teď dal všechno, za to aby mohl ležet ve své posteli.

Yoongi zrovna ležel v posteli a nepřítomě koukal do mobilu, myšlenkama byl úplně někde jinde.

Málem by usnul, kdyby mu nezačal vyzvánět mobil, Yoongi sebou trhl a upustil si mobil přímo do obličeje.

„ugh" saskuhral černovlásek a položil si ruku na bolavé místo na čele.

„Kdo mi to zase volá... ach, no jasně Namjoon." povzdech si, tušil že se zase Namjoon dostal do problémů. Nikdy tomu nebylo inak když mu volal. Namjoon byl Yoongiho dlouholetý kamarád, a dobře věděl že by ho Yoongi nenechal ve štychu.

„Tak co se zase stalo?" zeptal se černovlásek, když hovor přijal. Rovnou se posadil na posteli aby byl připravený vyběhnout hned, kdyby se dělo něco vážného. Ale obvykle mu Namjoon volal jen kvůli maličkostem jako bylo například, že ztratil klíče aby u něj mohl na den přespat než se vrátí jeho rodiče nebo jenom proto, že nechtěl být sám.

Yoongi ale měl dnes špatný pocit, tušil že se něco stane. Poznal to, vžycky když byl nervózní cítíl jako by se mu někd pokoušel žaludek zmáčknout jak nejvíce to jde.

„Yoongi? Já- já se připletl k nějaký loupeži, oni chtějí zavolat policii... prosím přijď oni mi nevěří- já nevim co mám dělat..." Yoongi si pozorně vyslechl Namjoona.

„Dobře přijdu, nadiktuješ mi adresu kde jseš? Už vycházím..." černovlásek rychle seběhl schody, které vedly k domovním dveřím, popadl bundu z věšáku, odemkl a zamkl dveře a rozběhl se deštěm, zatímco čekal až mu Namjoon nadiktuje adresu.

„Já nevím... jsem v tom novym obchodě na náměstí." odpověděl bylo slyšet že je značně nervózní. Yoongi pak uslyšel tlumené hlasy, které něco křičely na Namjoona, potom údajně nejlepší kamarád Yoongiho, zavěsil.

A teď je to tady, Yoongi běží jako zbláněný zachraňovat svého nejlepšího kamaráda, vlasy už má uplně zmáčené od deště, oblečení se mu lepí na kůži.

Marně si černovlásek snažil nandat kapuci na hlavu, pokaždé mu jí nějaký poryv větru sundal.

Musel se zastavit aby nabral trochu dechu, opřel se rakama o kolena a pár vteřin težce oddechoval. Plíce ho při každém nádechu pálily, ale on musel. Potom se zase rozběhl.

Těžce oddechující černovlasý chlapec doběl, k již zmíněnému obchodu na náměstí, prudce rozrazil dveře, všichni se k němu otočili. To mu ale bylo jedno, jediný myšlenkový pochod v hlavě, zněl aby zachránil Namjoona.

„Namjoone!" zakřičel Yoongi a rozběhl se k Namjoonovi. „Co jsi dělal?" zeptal se hned jak k němu doběhl. Netušil totiž vůbec do jakého problému se zase namočil. Také to nebylo poprvé co měl tu čest s policií.

Namjoon se opatrně rozhlédl kolem sebe, na pravo od něj stáli dva policisté. „Šel jsem normálně nakupovat..." nevózně sklopil hlavu k zemi a zašeptal. Poté mu všechno vyvětli, stajně jako policistům, kteří právě sdělovali nějaké informace do vysílačky.

Černovlásek se vydal k postávajícím policistům. „Tohle je můj kamarád, on nic neudělal, jestli chcete dám vám svoje doklady." řekl sebevědomě.

„A vy jste? Určitě, mi dejte doklady." otočil se mladý policista na Yoongiho a nasadil znuděný výraz.

_____

Černovlásek zrovna mířil domů, probém s Namjoonem vyřešil. Namjoona pustili po tom co zavolali jeho rodičům a ti si ho odvezli s sebou domů. Všechno se vyřešilo domluvou.

Pršet už přestalo, šel pomalu a prohlížel si nedaleké hřiště, na kterém nějací kluci hráli basketball.

Zrovna přemíšlel nad tím, že by si mohl jít zítra zahrát. Když najednou ucítil pronikavou bolest v oblasti břicha, která se mu rychle rozšířila do celého těla.

V křeči se zhroutil na zem, ruce měl ovynuté kolem pasu a víčka pevně stisknuté k sobě.

Myslel si, že to za chvíli přestane, že je to jenom nějaká křeč, ale ne, vůbec to nepřestávalo. Nikdo nešel kolem, nebyl nikdo kdo by mu pomohl. Černovlásek myslel že umírá.

Z očí mu žačaly vytékat slzy bolesti.

Pak najednou necítil nic. Jenom tma...

⋆｡°✩Cover :