Kočičí Válečníci: Tlapky osudu

Kapitola 9

Berry'paw se zbrkle otočila na Pebble'pawa, ležícího na druhé straně doupěte. Oči mu plály podezřívavostí. "Já jsem...byla venku," mňoukla Berry'paw a snažila se zakrýt nervozitu.
"Sama?" Zeptal se znova Pebble'paw.

Berry'paw nedokázala lhát. Ne tomuto kocourovi. "Ano," přiznala a podívala se na packy. Pebble'paw vypadal lehce zaskočeně. Upřímná odpověď ho nejspíš překvapila.

"Řekneš to někomu?" Zeptala se Berry'paw a vzhlédla k Pebble'pawovi. "Ne," odpověděl po krátké odmlce. "Nikomu to neřeknu, přísahám," mňoukl a pousmál se. Berry'paw vděčně sklonila hlavu a zakousla se do ryby.

●●●

"Výborně Berry'paw!" Pochválila Blaze'heart svou učednici zatímco se sbírala ze země. "Díky! Ani jsem nevěděla že mám takovou sílu," zamumlala udýchaná Berry'paw.

Kožíšek měla celý od hlíny a prachu, ale v očích jí zářila bojovná jiskra. "Jde ti to moc dobře. Příště akorát zaboř drápky víc do hlíny, pomůže ti to líp udržet stabilitu," poradila zkušená válečnice šedé kočičce. Ta jen pokývala hlavou a sedla si.

Začala si čistit umazanou srst zatímco Blaze'heart jí ještě něco radila. "Pro dnešek stačilo," mňoukla nakonec Blaze'heart a mávla ocasem na Berry'paw, aby se zvedla.

Poté šli bok po boku zpět do tábora. Slunce už zapadalo a na tábor vrhalo rudé stíny. Když vstoupily do tábora, velitelka vyšla z doupěte a Berry'paw najednou přišlo, jako by se rudé stíny změnily v krev, stékající ze stěn tábora.

Zhrozila se a vylekaně vytřeštila oči. Potom co velitelka prošla kolem ní k východu z tábora, tato vidina zmizela. Šedá kočička se rozhlédla, jestli někdo nespatřil to stejné, ale vypadalo to, že si každý hledí svého a nikdo nic neviděl.

Přemýšlela, jestli to bylo znamení, nebo jen nějaká náhoda. Lehce se třásla strachem. Hvězdný klane co se mi snažíš sdělit? Zašeptala si sama pro sebe. V tu chvíli se z východu vyřítila její sestra s velikým králíkem v tlamě.

Oči jí svítily radostí, z tak přínosného úlovku. "Koukej co jsem ulovila!" Zavolala na Berry'paw přes celý tábor. Ta však jenom pokývala hlavou a zhrozeně se dívala na Spark'paw. Je snad její sestra součástí proroctví, nebo to byla znovu jen náhoda, že přišla přesně po tom co obdržela tu děsivou vidinu.

Spark'paw se na ni uraženě podívala a přišla k ní. "To snad nemůžeš mít aspoň chvíli radost?!" Vybouchla, "hele, nevím co máš za problém, ale já ti nic neudělala, tak se na mě přestaň takhle dívat!" Dokončila naštvaně svůj proslov a s mrsknutím ocásku odkráčela ke Gray'mist, která se před chvílí vynořila z východu.

Šedivá kočička byla zmatená. Nevěděla co se děje, všechna ta znamení a taky její sestra už jí lezly na nervy. Proč si Hvězdný klan musel vybrat právě jí? Vždyť těm znamením vůbec nerozumí a navíc, se kvůli tomu teď pohádala se sestrou.

Už toho všeho měla dost. Nejradši by se přitulila ke své mámě jako nějaké malé kotě. Nejradši by od toho všeho utekla. Bohužel, ale nemohla. Nebo snad jo? Samozřejmě, že nemůžu, řekla si. Bylo by to úplně proti všemu! Proti válečnickému zákoníku a vůbec! Bylo by to proti válečnické cti! Nikdy by se pak nemohla stát válečníkem.

Něco v její hlavě, jakýsi instinkt, jí však napovídal ať to udělá. Ať od všeho uteče, ať nechá vše za sebou. Pebble'pawa, Spark'paw i celý svůj klan.