Je podzim a nebe kryje jednolitá šeď
Chladný vítr se dostává pod bundy a
Mně se stýská, stýská navždycky
V srdci cítím bol, přes roušku necítím nic
A slyším krásný klarinet hrát přes celé nádraží
A vidím kolem spoustu duší, zajímavých bytostí
Kde každý má svou bublinu a soukromý cíl
Když lampy svítí do ticha a listy padají
Kolem mě se po stěnách inkoust rozpíjí
Stojím a ji si prohlížím
Má krásné hnědé oči, a
Krásné dlouhé vlasy, a
Krásné nohy, rty, a
Krásně se usmívá, taky se usměji
Přes roušku nevidí nic
