Po cestách vzdálených
společně kráčíme,
do časů neznámých
po očku hledíme.
Tráva na louce je slehlá deštěm,
cestička trním zarůstá,
potůček teče chladivým lesem,
poslední orchidej odkvétá.
Až vystoupáš na horu,
svět okolní zříš,
když sejdeš zas dolů,
teprve zmoudříš.
Nejcenější jsou věci,
co rychle pomíjí,
ač lidé přeci
je nejvíce opomíjí.
