Cesty mám, dál mě stále vedou,
píseň mám, mohu si ji zpívat,
oči mé přivřené se smějí do kraje,
že mám to štěstí a možnost
milovat, žít!
Hlínu má, kořeny ať pustí,
slunce má, jen ať dále roste,
listy své zelené jimiž větve nové
halí víc do krásy rostlin
jedinečné.
Trny má, abych nejel zhurta
něžná je, abych nemoh žárlit
oddanost a péči však žádá, protože
jednou snad může při síle lásky
vykvésti.
