Pan tajemný

Doupě

Ráno se probudila brzy. Pozorovala Severusovu klidnou tvář a jemně ho na ni políbila. S tichým povzdechem se usmál, ale spal dál. Hermiona se uculila a potichu vstala. Když přišla do vedlejší místnosti, viděla, jak za oknem čeká sova s dopisem. Poznala, že je to Errol od Weasleyů. Otevřela okno a nechala na sebe dýchnout chladný zimní vzduch. Dala sově kus včerejšího toustu z večeře, nad kterým sice chvíli ohrnovala zobák, ale pak spokojeně toust snědla a vzlétla pryč.

Hermiona zavřela okno a posadila se ke krbu. Psala jí Ginny.

Ahoj Hermiono,

vy teda válíte. Jen tak dál. Jak říkám, než přijedu zpět, promuchlujete se v každém koutě hradu. Jinak na té fotce vám to moc slušelo. A to, jak jste to na Ritu zahráli, bylo taky super. My s Harrym jsme se také posunuli...haha. Už si mě nemusíš dobírat. Ale na tebe, holka, nemám.

Ronald je stále naštvanej, ale není to už takové, jako včera. To říkal o tobě dost hnusný věci. Harry se mu pokoušel domluvit, takže to snad bude na dobré cestě. Dokonce i mamka s taťkou koukali, že jsi s profesorem, ale přejí vám štěstí a pozdravují...i jeho. Také se mě mamka zeptala, jestli byste nechtěli přijet třeba na čaj nebo kafe. Nevím tedy, jak by se tvářil Ron, ale když to slyšel, jen si odfrkl a prohlásil – ‚Co byste tu dělali. Určitě se teď někde muchlujete a oblizujete.' Já mu na to odpověděla, ať nežárlí, i když to tak je. Měla si vidět jeho výraz...haha.

P.S. Jestli znovu zavítáte do Příčné ulice, okamžitě mi dej vědět třeba Patronem. Přijdu, možná i s Harrym. A pokud byste se rozmysleli přijet sem, tak mi dej také předem vědět, abych tady připravila „bezpečnou" půdu.

Užívej si.

Ginny.

Hermiona dočetla dopis a zadívala se do ohně. Na jednu stranu byla ráda, že tam je Harry a třeba ho zklidní. Na druhou stranu si nebyla úplně jistá, zda mají přikládat poleno do ohně, když se k nim Ronald takhle vyjadřoval. Zase by se ale spousta věcí mohla urovnat.

Cítila za sebou pohyb a otočila se. Severus stál mezi dveřmi ložnice a na sobě měl jen černý župan.

„Copak tu dělá moje princezna tak brzy?"

„Nemohla jsem spát. A přišel dopis od Ginny. Za oknem seděla Errol, když jsem sem vešla," řekla a podala mu dopis.

Když si ho přečetl, tvářil se poněkud rozpačitě.

„Ty by si chtěla na návštěvu do Doupěte?"

Hermiona pokrčila rameny a zhluboka si povzdychla.

„Nejsem si jistá, jestli by to bylo dobré. Zas na jednu stranu, on je jediný, kdo je proti našemu vztahu, ale když i Molly s Arturem to přijali v pohodě a přejí nám štěstí...a pozvali nás...tak proč se tam neobjevit. Jen na čaj, třeba."

„No, mohli bychom tam zítra, jestli chceš," řekl a přešel ke krbu.

Hermiona vstala a vběhla mu do náruče.

„To bys udělal? Šel na návštěvu k Weasleyům se mnou?"

„Pro tebe cokoliv. Už jsem ti to řekl," mrkl na ni a políbil.

„Jsi úžasný."

„Já vím," ušklíbl se a sedl si s ní na pohovku.

Hermiona se vedle něj uvelebila a přitulila se mu do náruče. Hladil jí po zádech a políbil do vlasů, když mu hlavu položila na hruď. Oběma takto společné ráno přišlo krásné.