Hunger Games : Imperie Avender

Burning fire

  ,,Jsi připravená?'' ,,No, já nev..'' ,,AU!! '' Venia nečekala na mojí odpověď a strhla mi poslední proužek chloupků na noze. ,,Tak a už to je. Páni ale jinak jsi vypadala jako bohyně ,když jsi sem přijela, stále nemohu uvěřit že jsem v tvém týmu,''vypískne. ,,Jo, díky,'' usměju se a nakrčím čelo. Stále nevím jestli bych náhodou neměla zdrhnout pro případ že by to byl nějaký šílenec.

   Octavia mě zabaluje do tenkého, hedvábného župánku a celá se na mě zářivě usmívá, no, mě to přijde dost děsivé. Vzdychnu, zvykej si. ,,Ach ani jsem nedoufala že bych kdy mohla být takhle krásná, jsem vám za to tak moc vděčná,'' setřu si slzy, nevěděla jsem, že se na povel dokážu rozbrečet. Jsou ze mě celí paf, dojatě přikyvují a říkají slova jako ,,Ty naše malá chudinko, '' nebo ,,Neboj, za chvilinku už tady bude Cinna a budeš tak krásná.'' Ach jo, nemůžu se na ně zlobit, jen se snaží pomoct.

   Přetírám si paži dlaní pravé ruky a úzkostlivě se dívám ke dveřím. Oni zmizeli s tím že za chviličku už přijde, tím mě moc neuklidnili. Do pokoje vejde docela mladý muž tmavší pleti. Velmi mě překvapí jeho zjev, až na zlaté linky okolo očí nemá žádné úpravy, jako ti exoti venku a v televizi. ,,Ahoj Imperie,'' oslovuje mě, ,,jsem Cinna, tvůj vizážista,'' napřáhne ruku na pozdrav. Zvednu ruku nejdřív ke krku, a teprve pak mu ji nejistě podám. ,,Ahoj.'' 

Usmívá se. ,,Neboj, mě se nemusíš bát, ukousnu ti maximálně nohu.'' Zasměji se. ,,Teď bych tě měl obléct, většinou jde o kostým reprezentující kraj.'' ,,Jo, my jsme kraj horníků..'' ,,Jenže já to tak nechci,''přeruší mě. ,,To bych totiž zabil tvojí krásu.'' ,,Takže, budu mít jen černý poprašek?'' ,,Ne, bude to něco speciálního, kdysi jsem to sice použil ale byl to jen prototyp.'' ,,Co tedy?'' ,,Oheň.''

  Zavedl mě do speciální místnosti s připravenými šaty na figuríně. Jsou dlouhé ,černé se světlým zlatým potiskem ohně. Jsou na jedno ramínko a dole mají rozparek. ,,Myslím že to vypadá kouzelně i bez ohně,'' řeknu. Stojím před obřím zrcadlem na stupínku a Octavia mi dodělává zvláštní hladký drdol na stranu. ,,Ale co to kouzlo?'' usměje se Cinna a podává mi dva zlaté náramky s motivem ohně. ,,Na paže,''vysvětlí. ,,Hm, máš krásný odstín blond,'' přejede opatrně prsty po drdolu. ,,Jsem po matce, také je takové měla.'' ,,A oči?''položí další otázku. ,,Zelené po otci.'' ,,Tak to jsi vyhrála na plné čáře.'',, Já vím,''mrknu na něj. Cinna je úžasný,takhle hezky jsem ještě nikdy nevypadala. Jsem si téměř jistá, že jen díky šatům bych mohla vzbudit pozornost, já,holka z dvanácky. Můj kraj skoro všichni předem odsuzují. Myslí si že jsme slabí.

 ,,Hotovo.'' Zírám na sebe dál do zrcadla. ,,Je to opravdu úžasné.'' Neodpovídá jen se zasněně usmívá. ,,Myslíš že bych tě mohl zařadit mezi své přátele?'' ,,Pokud ti nevadí že brzy mohu zemřít...'' ,,My vizážisti nemůžeme sázet, ale kdyby ano vsadil bych na tebe dívko v plamenech.'' Tohle mě povzbudí. ,,Dobře musíme jít,'' nabídne mi rámě a odvádí mě do výtahu který končí ve stájích.

,,Všichni se na mě koukají jako na maso,''zašeptám Cinnovi. ,,Omyl,všichni se na tebe koukají, protože vypadáš nádherně.'' Dobře budu mu věřit.,, Snad.'' Ostatní mají kostýmy reprezentující jejich kraj, například sedmičky v kostýmek stromů, ti vypadají naprosto směšně, jako kulisové stromy, takové jaké bývají na dětských besídkách u nás ve škole. Zato jedničky jsou naprostý opak, mají nádherné zlaté kaftany s rubíny a safíry a na hlavách jemně tepané čelenky.  

,,Omluv mě, jdu pro oheň, ostatní přijdou za chvilku.'' ,,Dobře.'' Dojdu k našim koním, máme jediní černé. Pohladím ho po hřbetě a dám mu cukr. ,,Ty musíš být z 12. kraje.'' Blesku. ,,Už to tak bude,''otočím se. Jsem Cato z 2. ,''napřáhne ruku na pozdrav, nechám aby ji dal zpět dolů. ,,Takže letos žádné hornické úbory ani prášek?'' ,,Ne, letos ne.'' ,,Zajímavý,co kdyby ses k nám přidala?,''kývne směrem k jedničkám a druhé dvojce, jak se jmenuje?, Clove. ,,Hm, ještě nevím co dokážete a vy nevíte co můžu umět já,takže prozatím ne, do té doby než uvidím tvoje hodnocení. Přistoupí až těsně ke mě. ,,Fajn baby,'' Jeho ruka klesá níž.. Bleskurychle ho za ní chytnu a zkroutím mu ji za záda. ,,Ale zatím, ruce pryč ode mě!'' Přicházejí Portia a Deen. Povolím sevření,protře si ruku,otočí se a zmizí k ostatním,všimnu si pobavených úšklebků smějících se Catovi. Myslím že jsem pochroumala jeho ego.

Deen je oblečený tak aby ladil, má na sobě košili bez rukávů a dlouhé kalhoty. ,,Co tady chtěl ten sebestředný egoista?'',zeptá se Deen. ,,Mě, do party.'' ,,A kývla jsi?'' ,,Zatím ne,'' zavrtím hlavou. ,,Cože?! proč? to jsi měla!'' ,,Ježišimarja, je to moje rozhodnutí na jakou stranu se přidám navíc, co ti do toho má co být?'' ,,Vše v pořádku?'', přijde Cinna. ,,Hm.'' ,,Jo.'' ,,A kde máš ten oheň?'' zeptám se ,,Tady,''napřáhne ruku s knoflíkem. ,,Aha, čekala jsem přinejmenším pochodeň.'' ,,Né,to ne.'' Stoupneme si oba na válečný vůz. Cinna zmáčkne tlačítko. Začneme hořet. Držte se za ruce, mávejte a usmívejte se.'' Bezva, jak sladké. 

Rozezní se hymna.Davy šílejí, jakmile nás jen spatří. Usmívám se až s toho pomalu dostávám křeč do lící, mávám a posílám vzdušné polibky. Všichni skandují ,,Dvanácka!'' Strháváme na sebe opravdu hodně pozornosti, lidé volají naše jména a házejí nám růže. Deen mě chytne za ruku,vysmeknu se mu. ,,Neboj,budou z toho nadšení.''chlácholí mě. Podám mu ji a společně je zvedneme. Davy ječí. ,,Bolí mě z nich hlava,''směju se. ,,Z nich nebo z té dunící hudby?'' optá se Deen ,,Z obojího!'' Zasměje se, nefalšovaně se zasměje. Blížíme se k městskému kruhu,vozy se pomalu zarovnávají po jeho obvodu. Zastavujeme naproti prezidentovu balkónu. Prezident, celkem vysoký, štíhlý muž s bílými vlasy a vousy v nažehleném obleku nás vítá a přeje úspěšné Hladové hry. Po proslovu odjíždíme do výcvikového centra.