Hunger Games : Imperie Avender

District 12

Dnes je den sklizně.Opět jsem před několika týdny dostala až skoro hysterický strach z toho že mě vyberou.Děje se to posledních pět let,od té doby co mi umřela matka. Rodiče byli splátci , matka v aréně otěhotněla a když byli poslední otec zvolil sebevraždu, aby se mohla vrátit i se mnou domů.

Zemřela když mi bylo jedenáct,takže se o mě stará babička. A toto stačilo k tomu abych měla úzkostlivé stavy kdy raději popadnu můj oblíbený luk a běžím do lesa trénovat střelbu. Sama jsem si ho vyrobila, je nejlepší jaký mám.

Vracím se zpět. U dveří nacházím opět něco k snědku od kluků ze školy, nosí je sem neustále protože jsou do mě zabouchnutí. ,,Jsem doma'' , zvolám když pověsím hnědou koženou bundu na věšák, nosím ji vždy, v létě i v zimě, je po otci,moje jediná památka na něj. Babička vyjde z kuchyně a smutně se na mě usměje. ,,Jsi v pořádku?'' ,,Jo , jde to.'' Ví jaké to pro mě je. ,,Ukaž já to vezmu.'' ,,To je dobrý'',odložím chléb na stůl. ,,Něco pro tebe mám'' ,otevře skříňku a vyndá z ní pečlivě poskládané šaty. Mají tmavě modrou barvu a krátké rukávy. ,,Děkuji'' ,,Běž se umýt,nachystám ti je na postel'' ,,Dobře.''

Sundám ze sebe oblečení a pečlivě se vydrhnu ve vaně,jenom se špínou za nehty mám trochu problém. Usuším se, pročešu si vlasy a vezmu si na sebe ty krásné šaty, babička na ně jistě musela šetřit dlouho.Babička mi splete hezký účes.

Jdeme pomalu k náměstí. Stoupnu si do fronty. Babička mě kdysi utěšovala že to píchnutí nebolí, že to jen štípne, potřebují totiž vzorek naší krve. ,,Další'' žena okolo čtyřiceti hrubě vezme mojí ruku a přitiskne ji na papír.Pohledem vyhledám babičku, Stojí až skoro vzadu.

Starosta přednese pár slov a uvítá na pódiu Effie Trinket která losuje splátce,není novinkou že by raději byla v bohatším kraji a doufá že ji tam co nejdříve přeřadí. ,,Přivezli jsme vám speciální film až ze samotného kapitolu'', praví pištivým hlasem a ukáže na obrazovky. ,,Válka ,ošklivá válka...'' Blá,blá,jenom kecy vychvalující naše hlavní město.

Effie zatleská jako by to co jsme právě viděli bylo něco naprosto senzačního a chtělo to pořádně oslavit. ,,A přejdeme k losování, nejprve dámy samozřejmě.'' Postaví se ke skleněnému osudí, chvíli rukou krouží nad papírky a pak jeden uchopí. Napochoduje k mikrofonu se stále zavřeným lístečkem. Rozbalí malí papírek a jasným hlasem zvolá : ,,Imperie Avender.''

Tak první vážná kapitola,snad se bude líbit :)