Kéž by jenom noční můra/Stein27

25

"můžeš si jít zabrat jeden pokoj„ řekla mi máma

Tady mám jako vydržet tejden?

Tak to hodně štěstí pro mě

Šla jsem poschodech s tím že se nemůžu dočkat až si konečně lehnu do postele

Počkat 4 pokoje?

Já bratr moji rodiče jejich kamarádi a jejich syn

No super.

Vzala jsem si úplně poslední  pokoj v pravo a kufr jsem hodila na zem

"Bell pojď nám pomoc!„

Pozdychla jsem si a vyšla jsem z pokoje

Nedaj mi ani jednu minutu

"Vybal prosím támhle tu tašku je v ní jídlo děkuju„ ukázala na tašku v kuchyni

Všechno jsem naskládala do ledničky a chtěla jsem už odejít ale co mě uchvátilo byl krásnej výhled z okna

"Mami můžu jít na chvilku ven prosím„

"Ale jenom na chvíli za chvilku by měli přijeď„ ukázala na mě výhružným prstem

Usmála jsem se na ni a vyběhla jsem ven

Šla jsem za celou chatu do zadu

Byl tady nádhernej výhled

Sedla jsem si na trávu a celá jsem se uvolnila

To ticho a jemně hřejivý slunce

Místo kde jsem se aspoň chvíli cítila šťastná a všechny starosti ze mě opadly

Když jsem s rodičma nebo sním cítím se jako v bludišti

Tady jsem sama konečně sama a můžu myslet nad sebou

Už ani nevim jak dlouhou tady sedim ale slunce začíná pomalu zapadat

Přála bych si aby tady ta chvilka nikdy nepřestala

Pocítila jsem studený vánek

Čas jít zpátky

Když jsem se vracela spátky slyšela jsem smích a pro mě neznámí hlasy

Jsou tady

Pomalu a potichu jsem otevřel dveře abych neudělala zbytečnej zvuk

"Bell pojď sem„ řekla vysmátě máma

Tak nic

Pomalu jsem se rozešla ke stolu kde seděli všichni kromě neznámého kluka

"Takže Ivet a Marku tohle je moje dcera Bella„

"Ahoj„ šeptla jsem

"Posaď se k nám a řekni nám něco o sobě„

Koukla jsem se na mámu jestli je to dobrej nápad

Usmála se na mě takže asi dobrý

"Tak co máš někoho?„

Bože

"Ne nemám a ani nikoho nechci„

"Jakto„

"No já-„

Ani jsem to nedořekla a moje máma mi do toho vlezla

"Víš Ivo Bell někdo sleduje už pěkně dlouho a dokonce ji dal i růže neustále ji pozoruje byly sme i na policii ale nikoho nepoznala je to pro ni teď těžký „

Tohle přesně jsem nechtěla

"Panebože to je mi líto to jsem nevěděla„

"Jo nic se neděje„

"A co Anet tvoje mamka nám o ní vyprávěla„

Anet?

Měla jsem chuť se teď rozběhnout a někam utéct a už se nevrátit

"Jo asi se má dobře„ zašeptala jsem

Cítila jsem že slzy nemám daleko

"Omluvte mě prosím„

Řekla jsem

Rychle jsem běžela po schodech nahoru

Běžela jsem směr můj pokoj

Otevřela jsem dveře a chtěla jsem si jít lehnout ale něco mě zarazilo

Vedle mího kufru byla cizí taška

To ne

Dveře se za mnou zavřeli a já zkamenila

Co se to zase děje

Cítila jsem dvě ruce na mích bocích a teplý dech na mim krku

"Ahoj sluníčko„
______________________________
Pardon za chyby❤️‍🩹 já se omlouvám ale musím to ukončit tady😘