17

248 10 18
                                    

Sedla jsem si na gauč a čekala jsem co bude dál

"Hele nevíš co je s Anet? Měla před včerejškem a dneska přijít jsem ale nepřišla, nereaguje na moje zprávy nic„ říkal a koukla se mi do očí

Cítila jsem se špatně nemohla jsem se na něj koukat

Cítila jsem jak se mi hrnuly slzy do očí ale nemohla jsem to na sobě znát

Koukala jsem se do země a nic neříkala

Kdybych se na něj podívala neudržela bych se a rozbrečela bych se

"Bell co se děje?„ zeptal se po dlouhém tichu

Nemohla jsem ze sebe vydat ani hlásku

Seděla jsem tam a cítila jsem jak se mi začli třást ruce

Byla jsem nervózní

Nerada jsem někomu lhala a tohle všechno je na mě moc

"Já -já„ začala jsem koktat

Nemohla jsem to říct

Nemohla jsem říct že tady už není

Že to udělal on

Nevěřil by mi

Nikdo by mi nevěřil

"Bell  seš v poho-„ ani to nedořekl protože někdo přišel

silně práskl dveřma a já jsem leknutím povyskočila

Slyšela jsem hlasitý smích

"Pojď seznámím tě s Petrem„

Řekl a vstal

Nechtěla jsem se sním potkat

Ne teď

Bála jsem se že to bude on

Jenom když jsem slyšela slovo Petr vždycky jsem myslela na něho

"Bell neboj se„ a ukázal abych se zvedla

S rozklepanýma nohama jsem vstala a následovala jsem ho

Srdce mi bylo tak hodně že jsem si myslela že mi vyskočí

Přišli sme do obýváku a já zamrzla na místě

Chtěla jsem utéct

Stál tam a usmíval se na mě

Začali se mi hrnout slzy do očích

Nechtěla jsem ho vidět

Věděl že tady budu

Začala jsem lehce kejvat hlavou a začala jsem couvat

Petr se na mě upřeně koukal a nic neříkal

David se na mě otočil když si všiml že jdu pomalu pryč

Nemohla jsem tam bejt snim

"Bell?„ zeptal se mě David

Já jsem z pohledu od Petra přemístila na Davida a nevěděla jsem co dělat

Mám říct že to on udělal?

Počkat něco mě napadlo

"Davide jak se jmenuje Petr příjmením?„

Když jsem tohle dořekla Petrovi hodně rychle spadl úsměv z tváře a byl jak kámen

Zabijel mě pohledem a já jsem si až teď uvědomila na co jsem se zeptala

"Proč to chceš vědět?„ zeptal se mě

"To je jedno já už půjdu„ řekla jsem nejrychleji co jsem mohla

Všichni na mě koukali a nechápaly kromě Petra

Já jsem se rychle obula koukla jsem se lítostným pohledem na Davida a vyšla jsem ven

Věděla jsem že půjde za mnou proto jsem běžela co jsem jenom mohla

Běhla jsem do uličky a bloudila jsem v temnotě

Jak mohl zabít Davidovi sestru

Proč by to dělal?

V tu chvíli mi začínalo všechno docházet

Viděla ho viděla že je to on nahlásila by ho

Řekla by mi to

Zabil ji protože ho poznala

Stála jsem před domem 27 jako ráno a nemohla jsem  od něj odtrhnout oči

Něco mě k němu strašně lákalo

Pomalu jsem se k němu rozešla

Nevěděla jsem co dělám nebo jestli je to dobrej nápad

Vzala jsem za kliku a otevřela jsem dveře

Byla tu zima a tma ale něco mi tady přišlo divný

Bylo tedy všechno

Nábytek, doplňky

Vypadala to tady tak zařízeně

Slyšela jsem jak se otevírají přední dveře

Ztuhla jsem

Zašla jsem za roh a skrčila jsem se dolů

Dala jsem si ruku před pusu a snažila se nedýchat nahlas

Slyšela jsem kroky který chodili okolo mě

Měla jsem husinu po celém těle

"Chceš hrát na schovávanou sluníčko? Vim že tady seš, a to co si chtěla udělat pusinko nebyl dobrej nápad„

Cítila jsem jak se mi hrnou slzy do očí

Takhle jsme to nechtěla

"Sluníčko budu počítat do pěti jestli nevylezeš najdu si tě sám prdelko„

Nevěděla jsem co dělat

Seděla jsem tam a nechtěla jsem vylézt

"Jak chceš 1„ začal počítat

Tělo se mi klepalo

Špatně se mi dýchalo

"Dva„

Počítal pomalu a pohrával si ze slovama

Jak kdyby to byla nějaká blbá hra

"Tři„

věděla jsem že tohle nevede k dobrému

"Čtyři„

Bála jsem se ho

Bála jsem se jenom pohnout aby si mě nevšimnul

"Sluníčko dávám ti poslední šanci vylézt„

Nic jsem neřekla a ani jsem se nehnula

"Dobře puso chtěla sis hrát na schovávanou tak budeme hrát„
___________________________________
Pardon za chyby❤️‍🩹





Kéž by jenom noční můra/Stein27Kde žijí příběhy. Začni objevovat