Kéž by jenom noční můra/Stein27

26

"ahoj sluníčko„

Ztuhla jsem

Můj dech se zastavil

To ne

Cítila jsem jemné polibky za uchem

"Petře…„ zašeptala jsem

Proč zrovna on

Co tady dělá

Cítila jsem jeho ruce na mích bocích jak zajíždějí pod mojí mikinu

Stála jsem tam a nemohla jsem se hnout

"Petře prosím…„ zašeptala jsem a vydechla jsem

"O co prosíš sluníčko?„

Otočil mě na něj

Koukala jsem mu do očí a nic jsem neříkala

Nejhezčí věc na něm

Nechápu že na takové nechutné duši může bejt i něco hezkého

"Petře dost prosím„ zašeptala jsem

"Sluníčko tobě to pořád nedochází, mě už se nezbavíš a jestli budu chtít tak tě tady ošukám na místě a ty s tím nic neuděláš„

Vysmál se mi doslova do obličeje

Na sucho jsem polkla

"Děti!„

"A teď buď tak hodná a dělej že se neznáme„ a přejel mi palcem po spodním rtu

"Idiote„ zašeptala jsem

"Jsem asi špatně slyšel?„

A přimáčkl mě na stěnu

Nemohla jsem zkoro dýchat

"Sluníčko tyhle ty slovíčka co vycházejí z tý tvý nevymáchaný pusinky by ti mohli udělat hodně problémů a věř mi že já na ně nejsem zvědavej„

A usmál se na mě

"Viď Bell„

Bell…

Poprvý co mě oslovil mim jménem

"Ano Petře„

"Tak je hodná„

A pustil mě

Chtělo se mi brečet

Šla jsem pomalu za ním

"Tady ste už ste seznámili?„

Zeptala se moje mamka

"Jo Petr je moc hodnej„ zašeptala jsem a koukla jsem se do země

"To jsem ráda pojďte si sednout„

Sedla jsme si úplně na druhej konec a Petr si sednul vedle mě

"A jak se vůbec máš Petře?„

Zeptala se ho moje mamka

"Jo ujde to„

A dal mi ruku na stehno

"A máš někoho?„ mrkla na něj moje mamka

"Ne nemám„

"Petr je moc hodnej kluk nikdy by nikomu neublíží Bell taky prej nikoho nemá prožívá si těžký období„

Hodnej kluk?

"Co se děje„ zeptal se mě Petr a koukl se na mě

Chtěla jsem už něco říct ale moje máma byla rychlejší

Prosím ať je sticha

"Ale nějakej psychopat ji sleduje„

Zavřela jsem oči a koukla jsem dolů

"Vážně?„

Tahle ta jeho hra mě unavuje

Cítila jsem že jeho ruka jela víš

"Jo vážně„

Odpověděla jsem rozklepaně když jeho ruka byla na mim vnitřnim stehnu

Skousla jsem si spodní ret a ruce jsem dala na stůl

"A co ti dělá?„

Vážně?

“ale nosí ji černý růže a pořád ji všude sleduje byly sme na policii ale-„

"Mami buď už sticha já mám taky pusu já si tohle všechno zažívám ty jenom stojíš vedle mě a snažíš se to nějak řešit ale děláš mi to jenom těžší,ani nevíš jak se cítím jak se cítím když vím že mě sleduje na mim každým kroky když vim že se ani v klidu vyspat nemůžu mohla bych ti tady vyjmenovat tolik důvodu a ty by si to ani nepobírala ani nevíš jak se za to nevadím, když projdu okolo zrcadla jak se před ním zastavím a obreskuju jeho dotyky co na mě zanechal jak čekám na ten den kdy přijde něco horšího, tak tady nevyprávěj všem jak sme byly na policii a že jsem ho nepoznala a víš co chceš říct tajemství? Byl tam koukal se na mě a usmíval se nenahlásila jsem ho protože se ho bojim každou minutu mího života si přeju aby tohle všechno sním přestalo, píše mi každou chvíli oslovuje mě spoustama úchilnejma přezdívkama jako je prdelko, sluníčko, kotě, pusinko víš jaký to je to zažívat každej každej posranej den!? Ne nevíš tak už prosím přestaň„

Co jsem to udělala

Cítila jsem jak se Petrova ruka zvedla z mího stehna

Pane bože co jsem to udělala

"Já -já nevím co mám říct„

"Bude lepší když nic neřekneš„

Vyděla jsem jak se všem v oči objevil strach a náznak slz kromě Petra

Seděl tam jak socha a koukal se na mě

Konečně v těch očích je náznak emocí

Nechápu že u něj jde vidět smutek

Zvedla jsem se ze židle a odešla jsem ven

Co jsem to řekla.
___________________________________

Kde se to ve mě vzalo.
Pardon za chyby