Naspala jsem asi hodinu
Po tom co mi to napsal jsem pořád musela koukala o kolo sebe
Věděla jsem že mě od někud vidí ale nevim od kud nic jsem nenašla
Usnula jsem na zemi u okna upřímně asi mi upadnou záda
Pomalu jsem se zvedla a šla se podívat kolik je hodin
8:23 super
Pomalu jsem se protáhla a šla jsem do koupelny
Umyla jsem si vlasy a vysprchovala jsem se
Byl to skvělej pocit nechat na sebe kapat teplé kapky vody. Po tom stresu co jsem měla večer bylo příjemné to ze sebe smýt
Oblíkla jsem se do kraťasů a do bílého topu a vyšla jsem ven
Pomalu jsem scházela schody a snažila na sebe neupoutat tolik pozornosti ale to se mi nepovedlo hned jak jsem přišla do kuchyně seděli tak všichni i táta
"Kde si byla„ zeptala se mě máma
Co ji mám říct?
"Tady doma kde bych byla„ a snažila jsem se jí koukat do očí
"Nelži mi do prdele! Kam si šla když tady byla Bára!„ řvala na mě
Nikdo nic neříkal brácha dělal něco na tabletu a táta se na mě koukla lítostnýma očima
Aspoň někdy by si mohl něco říct
"Byla jsem venku„"kde venku!„ pořád křičela a já už jsem nevěděla co mam dělat nemůžu ní říct že jsem utekla z domu šla na párty a pak jsem byla úplně z cizím člověkem kterej se jmenuje Petr
"Byla jsem jenom s Anet venku nic jsem neudělala„ a stekla mi první slza věděla jsem že tahle konverzace nikam nepovede
"Nevěřím ti! Mazej do pokoje a radši už nevylézej„ řekla mi bez emocí a s kamenným obličejem
Nic jsem neřekla a běžela do pokoje se oblíknout a jít ven na domácí vězení ji kašlu
Oblíkla jsem si tepláky a mikinu a vydala se ke dveřím
Jdu po schodech a nikdo dole není nebo aspoň je neslyším
Obula jsme si boty a co nejrychleji jsem vyšla ven
Procházím se po Brně a nemám vůbec v plánu se vrátit
Teď jdu zrovna na nedalekou louku která je tak kilometr od mího baráku.
Sedím tady už dobrejch 15 minut a užívám si klid a topím se ve svých myšlenkách
Celou dobu se cítím že jsem tady opravdu sama ale teď ten pocit nemám
Slyším zvuky z nedalekého lesa a kroky za mnou
Mám pocit jako kdybych byla v bludišti vždycky když se chci někde schovat od tohodle pocitu nikdy se mi to nepovede
"Proč já„ řeknu trochu víc nahlas byla jsem z těhlech všech pocitú už zmatená
Proč tohle všechno prožívám já?
Všechno tohle byl jako špatnej film
Koukla jsem se na hodiny kolik je trochu jsem se zhrozila
20:34 páni jsem venku celej den a nikdo mi nechybí
Jsem ráda sama
Jsem sama?
Nad touhle myšlenku jsem se musela zamyslet a musela jsem se okolo sebe podívat
Nikoho jsem neviděla ale cítila jsem pohled na mích zádech. Dech na mim krku ale když jsem se tam podívala nikdo tam nebyl
Cítila jsem teplý dech na mim ramenu a jemné doteky ale nikdo tady nebyl
Byla jsem tam jenom já tak proč tohle všechno?
Pořád ty stejné otázky ale žádná odpověď
Když začalo foukat a začalo se stmívat rozhodla jsem se že už půjdu
Jakoby se na mě z toho lesa někdo koukal přejel mi mráz po zádech
Pomalu jsem se zvedla vzala jsem si telefon a vydala se domů
Jak říkám cesta nebyla dlouhá ale byla zapadlá žádná hlavní cesta
Blížila jsem se už k domu když mi cinkla zpráva
Otevřela jsem telefon abych si přečetla kdo mi píše
Když jsem viděla jméno spadl mi kámen ze srdce psal mi táta že se domů vrátěj až zejtra večer prej potřebovali někam zmizet
Super takže oni jeli jako rodina na dovolenou a svoji dceru tu nechali
Vizula jsem si boty a šla pomalu na horu
Otevřela jsem dveře od svého pokoji a nemohla jsem uvěřit tomu co vidím
Na posteli leželi černý růže
Proč černý růže a jak se jsem sakra dostal!?
U růži byl malí papírek zvedla jsem ho do ruky a začala číst
Z temnoty bývá láska kotě
Měla jsem husinu po celým těle
____________________________
Pardon za chyby❤️🩹
ČTEŠ
Kéž by jenom noční můra/Stein27
FantasiBella když odchází ze školy zabočí do špatný uličky kvůli přestavbě starého baráku. Jde temnou uličkou a bloudi asi už 10 minut a nemůže najít cestu zpět. Když už si myslela že je na konci slyšela za sebou hlasité kroky jak se k ní blíží a teplí dec...