Mezi trním (zaklínačská povídka)

Část 8

„Geralte... chce se... mi spát," zadrmolil Phillip těsně před tím, než se sesul do podušek namísto princezny.

Toxiny v jejích slinách. Anestetikum.

Na zaklínače zoceleného zkouškou trav chválabohům neúčinkují jako na obyčejného člověka, ale stejně si bělovlasý připadal krapet malátný – i když tomu pravděpodobně přispělo rovněž vyčerpání z předešlých soubojů.

Nějaká skrytá část jeho duše (a patrně devadesát devět procent potlučeného těla) tajně doufala, že by se tento konflikt zvládl vyřešit jinak než silou.

„Jestlipak víš, že archespory rostou tam, kde byly spáchány výjimečně ohavné zločiny?" zapředl konverzaci, když se již relativně zklidněná alpa neměla ke slovu. „A jak můžu vědět já, že sis sem prostě nenakráčela a nevyvraždila původní usedlíky? A všechny ty náhodné poutníky! Dokud ti masožravka neodřízla cestu a přísun čerstvé krve. Dokud jsi doopravdy neusnula, na pokraji své zlovolné existence."

„TAK DOST!"

Prudký poryv způsobený pronikavým ženským zapištěním Geralta přikoval ke stěně. Alpora hrdě vstala a zahleděla se zpříma do kočičích očí.

„Vážně byly spáchány výjimečně ohavné zločiny. NA MNĚ!"

Předstírané sebevědomí vystřídal třas rukou a prodloužené drápy se stáhly.

„Zabíjela jsem, abych přežila. Všichni ti muži, co mě údajně toužili zachránit, už ve dveřích stahovali kalhoty. Hledači pokladů, loupeživé tlupy a psanci. Prohnilí, zbabělí, nehodní!"

Mladík na posteli zaúpěl v mrákotách, jako by zažíval neobyčejně nepříjemnou noční můru. Dívka k němu zamžourala.

„On si takové zacházení nezasloužil," napomenul ji Geralt.

„Upila jsem mu ze vzpomínek... toho novice Řádu Bílé růže. Nebyla jsem jeho vyvolená, ale jeho úkol."

Zaklínač si promnul ztuhlé čelo. Všechny ty vzletné řečičky o rytířských ctnostech a odvaze hrdinů, hledání svého místa ve světě... Spletl jsem se. Nebo ne?

„Proč ten minulý čas?"

„Protože v momentě, kdy mě spatřil, uvěřil, že by mohl být skutečně mým princem z pohádky. A teď umírá... Snad bude brzy jako já. Zůstaneme navždy spolu."

Jenom přes moji mrtvolu.

„A co kdybys ho kurva zkusila už konečně políbit?"