Popel všude se víří,
pokrývá tě v samotě.
Kroky tvé někam míří,
dávno ztratily smysl.
V dáli pohasíná záře,
skončil jsi v temnotě.
Úsměv mizí z tváře,
naděje opustila mysl.
Duše je obrazem,
čistým jako labuť.
Linie na těle tvém,
rudé jako krev.
Ruce třesoucí,
zmáčkly spoušť.
Blázen nemohoucí,
padl na zem mrtev.
