STORY TALE (POZASTAVENO)

13.Kapitola

Po tom, co nám Matthew přinesl drinky, které překvapivě neobsahovaly alkohol, mě Viktorie chytla za ruku a s úsměvem od ucha k uchu mě vytáhla na parket. 

''Tuhle písničku miluju!'' Oznámila mi a já se začala pohupovat do rychlého rytmu moderní hudby. Pohledem jsem stále zajížděla ke stolu, kde seděl Matthew s Maximem. chvilku si povídali a smáli se, ale pak většinu času oba koukali na nás. Nebo spíše Matthew na mě a Maxim na Viktorii. Když jsme se střetli pohledem. Většinou jsem uhnula a stydlivě se usmála. 

''Myslím, že je do tebe blázen.'' Drcla mě Tory jemně do ramene. 

''Podle čeho usuzuješ?'' Zeptala jsem se ji.

''Nikdy se na nikoho nedíval, tak jako na tebe. Známe se už pěknou řádku let a všechny holky bral spíš jako úlet a využíval je pouze pro vlastní pobavení, ale s tebou je to jiný. Když se o tobě zmiňuje, má v očích takovou jiskru, kterou jsem u něj už dlouho neviděla.'' Řekla mi a na chvilku se odmlčela. ''Děláš ho šťastným, Rose. Šťastným, jak už dlouho nebyl.'' Přátelsky se na mě usmála. 

No, musím uznat, že tohle jsem nečekala. Mluví vůbec pravdu? Je možné abych na něj měla takový vliv? Podívala jsem se na Matthewa a naše oči se střetly. Přišlo mi, jako by všechno na světě přestalo existovat kromě nás dvou. Jako by svět byl vytvořen jenom pro nás a nikdo by to nemohl pokazit. Po chvilce jsem si ale uvědomila, že mi zvoní mobil, který mě vytrhl z našeho spojení a zvedla jsem telefon. 

''Haló?'' 

''Nazdar Roseanne'' Ozvalo se z druhého konce. 

''Donne? Děje se něco?''

''Co by se mělo dít? Volám své nejlepší kamarádce, která je asi zrovna na nějaké párty podle té hlasité hudby, aniž by mi cokoliv řekla. očekávám vysvětlení.'' Snažil se znít přátelsky a mile, ale já v jeho hlase poznala ublížený tón. 

''Promiň Donne, chtěla jsem ti to říct, ale nějak jsem zapomněla.'' Bože já jsem ale idiot. Nelhala jsem mu, opravdu jsem mu to zapomněla říct. ''Matthew mě pozval na jeho školní ples a já jsem souhlasila. Opravdu se omlouvám Donne. Víš, že si říkáme všechno, tak v tom prosím nic nehledej, opravdu jsem akorát zapomněla.''

''No dobře, stavíš se zejtra?'' 

''Klidně. Mám něc...'' Než jsem stihla doříct větu, Tory mi vzala z ruky mobil a přitiskla si ho na vlastní ucho. No, jsem zvědavá jak tohle dopadne, snažila jsem ho získat zpátky, ale Tory byla malá a díky tomu velmi mrštná. 

''Nebuď ublíženej Donne, vždyť o nic nejde. Zejtra ti zavolá, pa!'' Tory to položila a vrátila mi mobil s hravým úsměvem ve tváři. 

''Hotovo, nemusíš mi děkovat.'' Dala si ruce v bok a zatvářila se, jako že mi prokázala laskavost. 

''Ale Tory...'' Než jsem stihla zase doříct větu, vyrušil mě Matthew, když mě chytil za ruku. Tory povyskočila nadšením a odskákala někam pryč. 

''Nechceš jít na vzduch?'' Zeptal se mě a já přikývla. Vyšli jsme z budovy a Matthew mě vedl cestičkou, která byla lemována třešňovými stromy. Cestička byla zakončena fontánkou vedle které byla lavička, na kterou jsme si sedli. 

''Co se děje Rose?'' Podíval se na mě s ustaranýma očima. 

''Ale nic, mám strach že jsem to podělala s Donnem...''

''Donnem? Kdo je sakra Donn?''

''To je můj nejlepší kamarád už od dětství, Brandon Adams.''

''Aha. Hele, řeknu ti to takhle. Nejlepší kamarádi si odpustěj všechno a to, co jsi udělala, nemohlo bejt určitě tak strašný. Když mu to vysvětlíš, určitě to pochopí.'' Zvedl mi bradu a já se mu podívala do očí. Když jsme se do nich zahleděla, uvědomila jsem si, že bych se do nich mohla dívat celý život. Ztrácela jsem se v nich a on se ztrácel v mých. Když zafoukal vítr, uvolnil se mi jeden pramen vlasů a zakryl mi obličej. Matthew neváhal a zastrčil mi ho za ucho. Nepospíchal ale. Ten pohyb se snažil prodlužovat jak jen mohl a ani na chvilku neodvrátil pohled od mých očí. Jeho dotek mi zanechal na kůži elektrizující brnění. Mé tělo chtělo víc. Chtělo se ho dotýkat a prozkoumat každou část jeho těla. A on zřejmě taky. Chytil mě za tváře a spojil naše rty. Nejdřív jemně. Přejížděl rty o ty mé a pak polibek prohloubil. Bylo to něco dokonalého. Ruce jsem měla opřené o jeho hruď a cítila jeho zrychlený tep. Po chvilce se odtáhl a položil svoje ruce na ty mé.

''Rose, jsi celá zmrzlá!'' Řekl mi a já si najednou uvědomila, jaká mi je zima. Zvláštní, že dokud na to neupozornil, bylo mi teplo. ''Na, vezmi si to.'' Sundal si svoje sako a přehodil mi ho přes ramena. Ani jsem nestihla zaprotestovat. 

''Ale vždyť takhle bude zima tobě. Vem si ho zpátky Matthew.'' Usmála jsem se něj. 

''Rose...'' Podíval se na mě. ''Zaprvé, mně zima nebejvá, jsem takový chodící ústřední topení. A zadruhé, ty jsi zmrzlá jak rampouch a já tě nenechám onemocnět.'' Když to dořekl, objal mě a jednou rukou mi zajel do vlasů. Najednou jako by vyšlo slunce a vlévalo mi teplo zpátky do žil. Najednou mi tak došlo, že vlastně neznám celé jméno Matthewa. Odtáhla jsem se od něj a zamyšleně se na něj podívala. 

''Víš co mi právě došlo?''

''Co?''

''Že neznám tvé jméno.''

''Ale znáš, Matthew přece.''

''Ale jak dál?''

''No vidíš, ty se o mě vůbec nezajímáš Rose Emmo Watkins!'' Nahodil ublížený výraz. Sakra kde přišel k mému jménu?! 

''Héj! Jaktože znáš moje?''

''Byl jsem před tvým domem, pamatuješ? A jelikož máš vlastní zvonek, je tam taky tvé jméno.'' Odpověděl a mrkl na mě. Fajn, tak tohle mi nedošlo. Mamka chtěla vyměnit zvonek a mě napadlo, že bych si ten starý mohla nechat a aby zvonil jen u mě v pokoji.

''Tak teď mi naoplátku řekni to svoje.'' Usmála jsem se a snažila jsem se být co nejvíc roztomilá. 

''Matthew Elliot O'Connell.'' A teď už pojď, nebo mi tu doslova zmrzneš. Chytil mě za ruku a my se vydali směr auto. 

''Ty už chceš jet domů?'' Zeptala jsem se ho.

''Docela jo, teď už tam jsou akorát všichni ožralý a moderní muzika není nic pro mě. Navíc, co jsem chtěl udělat, jsem udělal. Já jsem spokojený.'' Řekl a šibalsky se na mě usmál. 

Nastoupili jsme do auta a dojeli před náš dům.

''Nechceš jít na chvíli k nám?'' Zeptala jsem se a předpokládám, že jsem se začala červenat. 

''Mmmm, takovou nabídku nemůžu odmítnout.'' Odpověděl a já se něj radostně usmála. 

Odemkla jsem a vyšli jsme nahoru do mého pokoje. 

''Vítej v mém království.'' Otevřela jsem dveře a rozpřáhla ruce. Matthew vešel dovnitř a začal se rozhlížet. Já jsem si sedla na deku a opřela hlavu o čelo postele. Matthew mezitím přešel ke knihovně a přejížděl prstama po hřbetech knih. Chvilkami se u některých zastavil a přečetl si zadní strany. Aniž bych si to uvědomila. zavřela jsem oči a do několika vteřin jsem usnula.