4.Kapitola

29 5 2
                                    

Když jsem přijela domů, bylo něco kolem šesté. V pokojíku na mě čekal balíček. Jakmile jsem ho zahlédla, začala jsem se hihňat jako malá a nemohla se dočkat, až ho otevřu. Bylo mi jasné, co v něm je. Knížky! Objednávala jsem si je asi před dvěma týdny ze stránky bookoutlet.com. Knížky tam jsou levný jak nikde.  Možná to poštovný by nemuselo být tak drahé, ale furt se to vyplatí.

Knížek bylo pět. Nádherný, voňavý knížky! Není nad to číst pravou knížku, kterou držíte ve vlastních rukou a můžete si je prostě osahat a očuchat. Je to takový osobitější.

Jakmile jsem všechny knížky prolezla a prozkoumala, postavila jsem je na hromádku, vyfotila a hodila na můj blog o knížkách. Napsala jsem k tomu krátké popisky a koukla na komentáře u předchozích příspěvků. Na pár jsem jich odpověděla a šla jsem dolů do obýváku za mamkou a Aronem.

„Všimla sis toho balíčku, co jsem ti tam dala, Rose?" Zeptala se mě mamka. „ No jasně že jo! Moc díky, že si mi to vytáhla do pokoje." Usmála jsem se na ni. „No máš za co, bylo to těžký jako blázen! Zase knížky co?" Zasmála se mamka. „No jo, co ode mě taky chceš." Celý večer jsem pak seděla s mamkou a s Aronem na gauči a povídali jsme si. No, Aron si moc nepovídal. Místo toho létal po celém obýváku s letadly a jako kulisu vydával zvuky motoru.

Do postele jsem se odhodlala vlézt něco málo po půlnoci. Zapálila jsem si vonnou svíčku a pootevřela okno, abych tam měla přes noc dýchatelně. Je to takový můj večerní rituál. Občas pomáhá, občas ne. Zachumlala jsem se pořádně pod deku, zavřela oči a propadla se do říše snů.

Probudila jsem se s křikem kolem páté hodiny ráno. Tyto sny mě zabíjejí, opravdu. Spánek má sloužit k fyzickému, ale i psychickému odpočinku! Jenomže u mě slouží pouze k tomu fyzickému, a i to není tak dobrá služba, jakou bych si od něj představovala. Někdy jsou ty sny živější a někdy zase ne. Když jsou, tak pak třeba celý den nejím, je mi zle a nejdu do školy.

Dneska je zase pondělí. Do školy sice můžu vstávat až v sedm, protože mě tam hází mamka, když jede do práce, ale ten sen mě celkem slušně probral a já ho nechtěla prožívat znovu. Skočila jsem do koupelny, kde jsem si akorát hodila dvě sponky do vlasů z každé strany a nechala je v dlouhých vlnkách viset dolů. V pokojíku jsem na sebe natáhla tmavě hnědý džíny a bílé volnější tričko. V kuchyni ještě nikdo nebyl, tak jsem si z ledničky vytáhla džus. Nalila si plnou skleničku a zapila všechny potřebný prášky.

Dneska bylo takovýto to ráno, kdy jsem neměla chuť nic jíst, tak jsem si udělala tekutou snídani. Do mixéru jsem naházela zmrzlý jahody, hrstku vloček, mléko, lžící jogurtu a vanilkový cukr. Bylo teprve půl šesté ráno a tak jsem vylezla zpátky nahoru do pokoje a vzala si knížku do postele. Za pět minut sedm na mě mamka zavolala, ať se začnu připravovat. Knížku jsem hodila do batohu, přehodila přes sebe svetr a vyrazila směr škola. 

STORY TALE (POZASTAVENO)Kde žijí příběhy. Začni objevovat