Část 3

91 22 3
                                    

KWON JI YONG

Seběhnu po schodech a přitom málem vrazím do Seungriho co popíjí icekafé. Nevyžaduje po mě omluvu jen se na mě mile usměje a přitiskne se ke mě.  

"Nemám náladu." zamumlám a on hned přestane. Ví, že by to se mnou jinak nemělo cenu.

"Nevíš kam šel Dae s tím novým?" snažím se to říct v klidu, ale hlas mi přeskakuje a to se mi teda sakra nelíbí.

"Jo, viděl jsem je. Jsou, myslím, ve skladu." mrkne na mě a pak si lehne na pohovku a pustí si Simpsonovi. Nechápu co na nich vidí.. kdyby nějakej měl, tak by mu to vymylo mozek. Zavrtím nad ním hlavou a vydám se do sklepa.

SEUNGHYUN

Nechápu to. Nechápu nic z toho co mi tam nahoře říkal. Nechápu jeho slib. Proč mi ho dával, když věděl že ho nedokáže splnit, že mě nedokáže ochránit. Kachna mi řekl že mám pokoj v přízemí a pak mě tam zavedl. Do tmavé místnosti, plné nedefinovatelných potravin a zapáchající zatuchlinou. Nevím co se mnou chce dělat.. "Včera nám praskla žárovka.. škoda, ale myslím že to zvládneme i bez ní a ty?" promluví na mě. Nejraději bych se z jeho hlasu pozvracel, ale nemůžu se ani hnout zaražeností nad zkažeností dnešních lidí. Najednou se rozletí dveře.  

"Co si sakra myslíš že děláš? Znásilňuješ po tmě malý, nezkušený chlapečky?" promluví klidně Kwon Ji Yong , stojící ve dveřích. Vyrovnaým krokem dojde až k nám vezme prázdnou zavařovací sklenici a rozbije ji Kachně o hlavu.

"Vypadni nebo tě zabiju." zasyčí a přitáhne si mě k sobě. Snažím se ho odstrčit ale když mi pomocí pohledu sdělí že jsem snad úplně debilní, že se bojím zrovna jeho, přestanu. Kachně se při pohledu na něj rozlije po obličeji škodolibý škleb. Zjevně si vzpomněl na nějakou jeho slabinu. 

"A co mi tři Kwone. On, ty a já?" navrhne a je poznat že Kwon váhá. ( Poz. autorky: Já vím, dobrá slabina.)   

"Na to můžeš zapomenout. On je jenom můj." řekne najednou a pak se ke mě nakloní a začne mě intenzivně líbat. To už je na mě vážně moc. Začnu ho od sebe odstrkovat i když je mi to podivně příjemné. Nakloní se ke mě a zašeptá: "Pomož mi, pokud si to dneska nechceš s kachnou rozdat."

 Ne, nechci, děkuji pěkně. To už se radši budu líbat s klukem.

Potom co Kachna naštvaně práskne dveřmi se Kwon hned odtrhne. Zadívá se mi do očí (to už tak trochu čekám že začne znova a upřímně se těším) a olízne si rty. "Vážně ti děkuju za pomo.." ani to nedořeknu a je pryč. Dostihnu ho na schodišti. Chytnu ho za rukáv a on se ke mě otočí. Zdá se že je zoufalý. "Drž se od nich dál. A i ode mě." zavrčí a zmizí za rohem.


That's not loveWhere stories live. Discover now