Část 6

78 21 4
                                    

SEUNGHYUN

"C..co chceš dělat?" vykulím na  něj oči. 
"Hádej ,můžeš pětkrát, ale radši to zkrať." nasadí svůj typický pokřivený úsměv a dojde až ke mě. Teprve teď jsem si všiml že je o hodně menší než já.
"Ale já..já myslím že ještě nejsem připravený. Navíc se můžu bránit, vidíš, jsem vyšší." začnu couvat dokud nenarazím do malého dřevěného stolečku.
"Někdo musí být menší." pokrčí rameny. Začínám se ho trochu bát. Dokázal by mi něco udělat? "Nechceš mě znásilnit že ne? Umím totiž karate. Mám modrej pásek, takže kdybych chtěl můžu tě totálně odrovnat." odfrknu si abych působil dojmu že je to pravda. Existuje vůbec modrý pásek? Bílá, žlutá, černá... sakra. ( poznámka: existuje, pokud vím správně je  třetí :DD)      

"Nemáš nic.. trochu jsem se ptal tvého táty, jestli máš zbrojní průkaz, abych se ujistil že nás tady všechny nevystřílíš. A o karate mi neříkal." chytne mě za pas a divoce mě políbí. Chvíli mi trvá než se donutím odtrhnout. "Přestaň, tohle nechci!" zakřičím a do očí se mi začnou hrnout slzy. "Ale, ale náš malý..?" u mého jména se zarazí a to mě sice urazí, ale alespoň ze mě spustí na chvíli ruce. "Seunghyun." objasním mu.

"Seunghyun se bojí." dokončí a strhne ze mě červené tričko. "Prozraď mi Seunghyungu, jsi panic?" je na něm vidět opravdový zájem. "No.. jo." přikývnu a doufám že ho to odradí. "Hm, můžeš být rád že jsem se tě ujal zrovna já. Mimochodem, máš moc hezký břicho." pochválí mě, ale v porovnáním s jeho, moje břicho vypadá jako obří rozkydlá obluda. To mu ale nikdy neřeknu .. rozhodně ne teď. "Pamatuješ na svoji protislužbu?" připomene mi mírně s nevinným úsměvem. Zavrtím hlavou a trochu se přikrčím. Najednou mu pohled ztvrdne. "Svleč se. Nebo to mám udělat já sám?" Začnu si pomalu vyzouvat boty. "Jsi moc pomalý." prohlásí a najednou mi klečí u nohou a rozvazuje tkaničky. Začnu se třást.

"Neboj se mě Seunghyune, nebudu dělat nic co by se ti nelíbilo." jeho hlas zní měkkce, že mě pomalu začínají přecházet obavy. 

Najednou se dveře s vrznutím otevřou a v nich stojí uslzená dívka našeho věku ( cca 23). "Tak tady ty bydlíš? Mezi chlapama? A kdo je tenhle? Říkal jsi že přestaneš, hajzle." otočí se a vyběhne ven. Kwon se začne rychle oblíkat a rozběhne se za ní. "Počkej kdo to je?" zavolám za ním. Zastaví se a s obavami mi pohlédne do očí. "Moje snoubenka."

That's not loveWhere stories live. Discover now