Fear Of The Dark: Wolfie's Dark Future [BVB-FF-CZ]

15 díl ~ Failure

15. díl ~ Failure

„Stát!" Nenápadně jsem drcla do Jake-a. Pohlédl a pochopil, že má sklopit hlavu. Ash se po vteřince vzpamatoval a lehce do mě kopnul.

„Stůj zdechlino." Musela jsem zadržovat smích. Nic lepšího ho v tom spěchu nenapadlo.

„Co tu děláte?!" vyštěkl na ně strážný znovu. Nebyl to zrovna příjemný týpek. Měla jsem sto chutí mu jedním chvatem zlomit vaz. Byla jsem si ale vědoma toho, že tu jsou všude kamery. Mohla bych nás prozradit dřív, než by bylo vhodné.

„Vedeme infiltrátory. Tihle dva se pokoušeli dostat se dovnitř," plivl Jake-ovi na záda Ian. Na poustevníka uměl hrát skvěle. Strážný přešel ke mně, vzal mě bolestivě za bradu a prudce jí trhl vzhůru. Zadívala jsem se tomu parchantovi do očí s jasným pohrdáním. Neznala jsem ho. Byl to taky nováček. Ze známky jsem vyčetla stejné trojčíslí, jako měli ti dva.

„Pěkná čubička. Vemte je do vězení," se zájmem se na mě podíval. Zmaštěné vlasy se mu lepily k lebce. Odvrátila jsem znechuceně pohled. Ash do mě naoko surově kopl, na znamení, abych šla. Bez problému jsme se tak dostali dovnitř.

„Teď to musíme sehrát," zašeptala jsem za sebe. „Povedu vás. Je tu jen jedno vězení." Ashley téměř neznatelně máchl rukou. Proplétala jsem se davem a sledovala okolí. Mnoho se toho tady změnilo. Na každém rohu byla hlídka. Každé dveře měly speciální zabezpečení. Přestávala jsem to tu poznávat. Naštěstí byla věznice stále na stejném místě.

Ian hodil klíče poskokům u dveří. Okamžitě začali odemykat a vpustili nás dovnitř. Jeden opřiskočil k cele a otevřel. Ash mě do ní zatáhl, Ian zase Jake-a. Zaklapli vrata, ale ne na pevnou bezpečnostní západku. Na to jsem Ashe upozorňovala. Takhle se můžeme kdykoliv dostat ven. Kluci se postavili před celu. Takový zvyk tu stále zachovali. U cely vedle nás také stála stráž.

„Hele," kývl na vlkodlaka v lidské schránce Ian, „my to pohlídáme," usmál se. „Vem za nás vodopád," zamumlal Ash.

„Dík chlapi," polkl mlaďák a vystřelil ven. Podivné chování, pomyslela jsem si.

„A co ty jsi za parchanta, že tě nechtěj' hlídat, hmmm?" zahučel Ian rázně do cely. Ticho bylo narušováno jen přerušovaným dechem vězněného. Když neodpovídal potichu jsem se přisunula k mřížím. Párkrát jsem zamrkala, vlkodlačí zrak mi umožňoval vidět i ve tmě. Postava byla v najzazším koutě. Byl to hubený, dlouhovlasý mladík, který byl značně unavený a vystresovaný. Nevydržela jsem to.

„Andy?" šeptla jsem. Jake i Ash zpozorněli. Vězeň sebou trhl, zahleděl se mým směrem a potom si zakryl rukama obě uši. Po tvářích se mu kutálely obrovské slzy.

„Andy, brácho!" Jake se naplácl na mříže a prostrčil jimi hubené ruce. „To jsme my, nezdá se ti to!"

Postava se váhavě přesunula k nám. „Jake-u?"

„Šššš," rozplakal se můj spoluvězněnec. „Myslel jsem, že už tě nikdy neuvidím. Andy?" Jake zvážněl, když mu Andrew svíral ruku a bylo vidět, že se rozzářil štěstím. „Jane je zpátky."

Slavný zpěvák se zarazil a zavrtěl hlavou. „Sixxi! Teď není čas na vysvětlování. Nejsem mrtvá," šeptala jsem. V tuhle chvíli jsem byla strachem ovládnutá snad více než kdyby se na mě sesypala celá armáda. S obavami jsme prostrčila ruku vedle Jake-ovy. Andrew chvíli váhal, potom se jí dotkl. Nejdřív tak opatrně, jen aby se neřeklo, potom zkoumal jizvy na předloktí. Když mu došlo, že to opravdu není fáma a sen, rozplakal se znovu.

„Ty žiješ, princezno." V těch slovech bylo znenadání tolik něhy. Vzalo mi to dech. Ještě že tu byl pohotvý Ash.

„Pospěš, Janey," zavrčel. Andy se na něj bázlivě podíval.

„Oh, Andy, poslouchej," donutila jsem jej, aby se mi díval do očí. „Máme to nahraný. Jsem tu já, vedle mě Jake. Stráže nám dělají Ash a jeden přítel, kterého neznáš. Musíme tě dostat ven, pryč odsud. Udělali ti něco?" Zavrtěl halvou, plně soustředěn na má slova. „Dobře. V tom případě jdeme," vstala jsem a obratně zlomila obyčejný zámek cely. Přeběhla jsem před tu Andyho a zvenčí odstranila bezpečnostní západku, ke které se zevnitř nedostane nikdo. Poté jsem zlomila zámek a pomohla Andymu vyjít ven.

„Jak to uděláme?" zeptal se Ash. Úděs a úleva se mu podepsaly ve tváří. Zhluboka jsem se nadechla.

„Budete míň nenápadní beze mě. Spousta lidí, kteří tu pracovali za mojí existence mě tu už zahlídlo. Iane, Ashi, odvěďte Jake-a a Andyho do bezpečí. Vraťte se na tu hlavní ulici a k bočnímu tunelu to je kousek doprava," odkývali mi to. Až na Jake-a a Andyho.

„A co ty?" Nebyla jsem zvyklá na jakoukoliv starostlivost.

„Mám tu nevyřízené účty," pokývala jsem hlavou. „Kromě toho musím smazat bezpečnostní záznamy z kamer a zabít toho týpka, kteýho jsme poslali k vodopádu."

„Nenechám tě tu," opřel se o zeď Andy.

„Tebe potřebujeme dostat ven přednostně, ať se ti to líbí, nebo ne," pokývala jsem hlavou. „A krom toho, nikdo se vás neptal." Ian podmračeně otevřel druhé dveře, které do místnosti s celami vedly. Byly takzvaně důstojnické, nižší hodnosti jimi procházet nesměly. Odešli pryč. Napočítala jsem do deseti a převtělila se. Teď nebo nikdy.

Chystala jsem se pověsit se na dveře a tím je rozrazit a otevřít. Jenže mě Starkel opět převezl.

Rozezněl se poplach.