Fear Of The Dark: Wolfie's Dark Future [BVB-FF-CZ]

12. díl ~ FireWolf

12. díl ~ FireWolf

~* Pohled Iana *~

Zatímco Wolfie se šla osprchovat, měl jsem začít vysvětlovat, o co tu jde. V duchu jsem tu holku proklínal. Vždyť se neznáme!

„Ehm... A ty jsi člověk?" otázal se mne ten nejmenší z nich. Jak jen se to jmenoval... Ashley? Sakra! Před chvilkou se mi představili, ale okamžitě jsem ztratil přehled kdo je kdo. Kdyby aspoň nevypadali všichni stejně! Dlouhé černé vlasy, hubená postava, nechápavé výrazy. Takže jakže se ten kluk jmenoval? Jack?

„Ne..," chvíli jsem hledal vhodné slovo, které by mou osobu charakterizovalo nejlépe. „Jsem něco jako... kouzelník. Nebo mág."

Hleděl jsem do nadále udivených tváří. Ani jsem se nedivil. Kdybych se najednou ocitl v bytě mé donedávna mrtvé kamarádky a nějaký chlápek by mi tu začal tvrdit, že je čaroděj, asi by mi taky nebylo hned všechno jasné.

Wolfie právě vešla do obýváku a hned na první pohled jí bylo jasné, že jsem nevysvětlil ani ň. Zato si v koupelně přebarvila blonďatou na tmavší hnědou s odlesky. Moc jí to slušelo. Jen se usmála a naznačila ať si všichni sedneme. Vzápětí se vrátila s půlitrem jasně rudé tekutiny. Vypadalo to jako sytý jahodový džus.

„So... Jsem ráda, že už se nemusím schovávat na místě maskérky," začala váhavě.

„Ty žiješ, Jane!" řekl ten malý, jako by to bylo něco fantastického. Nepřipadalo mi moc super být ve vlkodlačím doupěti.

„Ano," nadechla se, „nechtěla jsem vás tady nechat." A další půlhodinu jsme strávili vysvětlováním obřadu volby.

Prochází tím každý vlkodlak - alfa. Málokdo měl odvahu to zkusit a ti, kteří si vybrali možnost návratu prakticky zemřeli v krutých bolestech a kaluži krve, to jak se tělo měnilo a připravovalo na nosnost křídel. Ovšem znám jednu svini, která tohle vše přežila, stejně jako Wolfie. Phoxter. Ale to už je dávno. Dost dobře doufám, že je ten parchant už dávno mrtvý.

„Takže padlý anděl s tváří vlkodlaka... Jak je to možné?" nechápal Jack. Nebo Jay?

„Má to ten jeden háček," zvážněla dívka. Pohodila hnědou hřívou a vážně se zadívala na skleněnou výplň stolu. „Jsem vlastně Satanovo stvoření." Všichni jsme zůstali zírat s otevřenou pusou. Tohle jsem nevěděl ani já. „Co je?!" ohradila se. Bylo jí velmi nepříjemné o tom mluvit.

„Sa-satanovo co?" Jednoho z kapely to zřejmě dost rozhodilo.

„Bestie. Prohřešek proti přírodě. Satanův mazlíček," povzdechla si Wolfie. Očividně se jí tahle skutečnost ani za mák nezamlouvala. Nedivil jsem se.

„Dneska už je toho na mě moc,"odmítavě zavrtěl hlavou týpek, který měl za opaskem paličky. To je s sebou tahá pořád, ptal jsem se sám sebe. „Nejdřív podivnosti okolo toho natáčení, pak zmizí Andy, ty se objevíš a ještě jsi něco ůplně jiného  než dřív... Proč?"

„Nemám tušení, CC," zašeptala sklesle brunetka. Měl jsem pocit, že už neví, co má říct. Chtěl jsem jí z toho nějak pomoct, ale neměl jsem nejmenší tušení jak. Tížilo mě znamení, že si nevíme rady. „Pojďte spát. Ráno se vydáme hledat Andyho," pronesla rozhodně a rozstrkala členy známé kapely na postele a gauče v bytě. Ptal jsem se jí, kde bude spát ona. Jen klesla k zemi, stáhla si pod sebe starou deku a v podobě vlka si lehla do předsíně. Křídlem si přikryla čumák, přesto jsem věděl, že bude hlídat celou noc. Roztrhala by se pro ostatní.