Fear Of The Dark: Wolfie's Dark Future [BVB-FF-CZ]

8.díl ~ Janette

8. díl ~ Janette

"Grrrr," zavrčel Ian. Jak jsem se dozvěděla, žil téměř stejně, jak se praví v legendě - jako podivínský poustevník. Byl zvyklý přežívat v bezdomovecky vyhlížejícím kompletu dlouhé košile, extrémně širokých kalhot a černým pláštěm s kápí. Ve skříni měl ještě záložní kus, to kdyby se náhodou nějaká část potrhala. Když jsem ho proto navlékla do normálních klučičích riflí a uplejšího trika, cítil se znehodnocen.

"Skoro jako vlk," pochválila jsem jeho skřek. Naštvaně se na mě podíval a se značně ironickým tónem v hlase pronesl: "To byl vážně skvělej nápad."

Povzdechla jsem si. "Ta 'teorie'," naznačila jsem rukama ve vzduchu uvozovky, "jak tomu říkáš ty, je pravděpodobná na 99%. A já nejsem zas takovej střelec, abych nechala Andyho v okupaci Nedotknutelných jenom s mojí maličkostí."

"Ale pořád je to teorie. Pořád nemáš jasné potvrzení, že Non-Touch Corporation jsou Nedotknutelní."

"Věř mi, zažila jsem toho ve společnosti víc než ty," odsekla jsem. Štvalo mě, že nevěřil mým instinktům. Sice toho bylo málo jasné, zato jsem si tím byla téměř jistá. Na to můj nový společník mlčel. "Promiň," dodala jsem s povzdechem.

"To je v pohodě," nakrčil obočí. Zaťala jsem zuby. Odjakživa byl můj jediný spoluhráč Tony. V terénu jsem byla výhradně sama, venku jsem se mohla spolehnout jenom sama na sebe, Tony mne akorát dodával dohromady. Nebyla jsem zvyklá pracovat s parťákem. Teď jsem sice měla někoho, kdo mi kryl zadnici, ale zase jsem nemohla věřit tomu, že když mne rozcupují na kousky, tak mne někdo dá dohromady.

Ku*va Anthony, chybíš mi tu, pomyslela jsem si. Jak že si to teď říká? Phoxter. Něco mi to připomínalo. Silně, tu spojitost už jsem měla na jazyku. Ale myšlenka nepřišla. Nechala jsem to být, naše maskérské pracoviště už bylo připraveno. Ve dveřích se objevil režisér. Zamířil si to přímo k nám a Iana si měřil nepřátelským pohledem.

"Kdo to je?" udeřil napřímo.

"Pomocná síla. Podrž-přines-podej, nikoho maskovat nebude."

"Vedení se o ničem nezmínilo," rýpal se v tom. Ten chlap se mi ani za mák nelíbí.

"To vedení nemusí," nahodila jsem falešný úsměv. Režisér něco zamumlal a šel dál. Zavrtěla jsem hlavou.

"Nezdá se mi. Sleduj každej pohyb, cokoliv nás může posunout dál," upozornila jsem Iana a zkoumala jsem pohledem přicházející dvojici.

"Posunout dál v čem?" vyvalil oči mladík.

"V pátrání?" podívala jsem se na něj s nedůvěrou v očích. Vždyť to je přece jasné. Jemu to tentokrát vůbec nevadilo a potutelně se usmíval.

Stočila jsem svůj pohled k té dvojici, co přišla před chvílí. Na Andyho se lepila jakási bruneta, středního růstu, hubené postavy a vystříhem, že jí bylo vidět až do žaludku. Trochu závistivě jsem porovnala velikost jejího poprsí s mým. Řekněme, že vlkodlaci se musí udržovat v kondici, a ne mít kozy jako vozy.

Nevypadalo to, že by Andy poslouchal, co mu ta káča vypráví. Zamířil přímo k režisérovi. Ten mávl na mne, takže jsme se tam potkali.

"Neodpovídá popisu," mračil se Andy. Nenápadně se odsunul o několik centimetrů od ní. Ona se ale zcela okatě zase nalepila na jeho hubené tělo.

"Vypadá jako ideální partnerka pro slavného zpěváka," odvětil rejža. "Ten tvůj popis... Obyčejná holka z každého statku."

"Ne. Chtěl jsem jednu jedinou. Ona byla výjimečná. A víš proč jste ji nenašli? Je mrtvá!" do hlasu se mu vedrala zoufalost.