Všechno je DEFINITIVNÍ

244 20 2
                                    

O týden později, se nic moc nezměnilo, dostala jsem zpátky svojí Destiny, za což jsem byla ráda, mám v ní jenom jednu kulku, ale ta bude stačit.

Zjistila jsem, že jsem již byla zpopelněna a zítra budu zakopána na vrcholku kopce, no to bych si nemohla nechat utéct, že?

Stála jsem ukrytá ve stínu a sledovala všechny ty lidi, kupodivu jich tu bylo dost, Charlie byla celá v černím v ruce rudou růži a stejně zarudlé oči, bylo mi jí strašně líto, jsem hrozná osoba, Stefan na tom nebyl o nic moc lépe, v očích se mu leskly slzy a pohled pořád směřoval k Charlie, kterou se snažil utěšit. Dokonce i Dean vypadal trošku smutně, rozhodně ne tak aby brečel, ale prostě smutně, ostatní tam jenom stály se sklopeným pohledem a poslouchali reverendovy kecy o tom, jak jsem na lepším místě, to určitě, až jednou skutečně umřu, budu se smažit v pekle!

Konečně ten chlap dokecal všichni podali ruku Charlie a Stefanovi, čas od času i Deanovi a postupně začali všichni odcházet. Nakonec tam zbyla jenom, Charlie a Dean.

Začínala jsem se nudit, nasadila jsem si rukavice a začala si hrát s Destiny, po hodině mého nudného hraní se Charlie rozhodla jít domů, „stejně nevěřím, že je mrtvá" utřela jsi slzy Charlie a slezla z toho velkého kopce, nakonec tam zůstal jen Dean

Nabila jsem zbraň, a když byla Charlie v nedohlednu, vyšla jsem. Ještě jsem slyšela, jak Dean říká „je mi to líto Caroline, měl jsem tě ochránit lépe, chovat se k tobě lépe, tohle se nemuselo stát..." přísahal bych, že mu i ukápla slza, ale to nezmění můj názor! Jsme až moc daleko... 

Namířila jsem zbraň k jeho spánku, „Caroline" zněla jeho poslední slova, pak už jenom jedna rána a jeho tělo se svalilo k zemi, krev se v potůčku pomalu kutálela pod jeho tělem, až k mému hrobu, neměla bych, ale skutečně se mi tváři objevil úsměv. „Pověs mi, Deane, když jsi byl vždy jeden krok napřed, čekal jsi tohle?" ušklíbla jsem se a dala mu zbraň kousek k jeho ruce. Začínala jsem si vybavovat jenom ty dobré vzpomínky, jakoby všechny špatné zmizely a jedna slza mi přeci jenom utekla. Teď už nebylo na co čekat, já byla mrtvá, Dean byl mrtvý a Destiny byla v tahu... teď bylo všechno tak jak má být...

TAK TOHLE JE KONEC PŘÁTELÉ :)

SNAD STIHNU PŘIDAT I EPILOG :)



Vražedná hraKde žijí příběhy. Začni objevovat