„Ty...Ty si jí zabila!" křičel Stefan
„Já? Já jí nezabila to ta kulka" ušklíbla jsem se
„Přestaň! Tohle není vtipné! Co budeme dělat!!" křičel Stefan a chodil tam a zpátky
„No pohodím jí v lese, spálím na popel, pošlu její hlavu Deanovi...něco poetického" smála jsem se a prohledávala, co má u sebe. Nic moc klíče 570kč, kreditku, telefon „Ha bingo" křikla jsem a koukla do zpráv.
Poslední odeslaná zpráva Dean „Chci, aby si jí zabila rychle a bezbolestně," četla jsem zprávu nahlas a s úsměvem na tváři jsem se otočila ke Stefanovi ten na mě, ale koukal jako z jara.
„Kdo je Dean?! A kdo si k čertu ty??!!" pořád křičel. Dobře hádám, že bych mu to měla říct, ale čím méně ví tím víc je v bezpečí. V tom přišla SMS „Věděl jsem, že to v sobě pořád máš, ten oheň to co tě už tolikrát zachránilo, to co je na tobě tak sexy s láskou Dean." Ten zmetek!
„Tak co si zač?" zeptal se Stefan a sedl si na postel. Ironie před chvílí tam stejně seděla Anna...
„Řeknu ti všechno, až se odsud dostaneme dobře?" špitla jsem a šla do kuchyně, otevřela můj malý bar s burbonem je opravdu malý, více jak 10 flašek se tam nevejde. Vzala jsem nejdražší a dala ho do kabelky. Vzala jsem větší tašku a do ní dala můj notebook, klíče, telefon, baterku a nějaké oblečení, Stefanovi oči mě po celou dobu nevěřícně sledovali.
„Bože, chodím s vrahem, že ano?" koukal na mě se svým štěněčím výrazem.
„Vtipné že si řekl, chodím a né chodil." Zasmála jsem se a otevřela láhev burbonem a začala lít po lince, k mikrovlnce ke gauči a pak pořádně pocákala Annu. Stefan na mě nevěřícně koukal.
„Tak co jdeme pryč?" mrkla jsem na něj a pak vytáhla z kapsy sirky. Dala tašku přes rameno a škrtla.
„Víš, kam jdeme?" zeptal se Stefan, který byl najednou, až moc v klidu. Usmála jsem se a sešla po schodech, až do přízemí koukla jsem na Stefana a odemkla jsem moje auto, Chevrolete cruze naprosto dokonalé autíčko.
Sedla jsem si a pustila rádio, hrála píseň, která měla v refrénu „It's perfect day" přišlo mi to vtipné, Stefanovi asi ne protože mi to hned vypnul.
Jeli jsme, asi 20 minut „Tak kam sakra jedeme" zeptal se asi po desátý Stefan.
„Fajn protivo, jedeme do mé provizorní chatičky, je tam vše, co potřebujeme" usmála jsem se „Ale nejdříve musíme setřást to černé audi za námi"
„Jak dlouho za námi jedou" optal se Stefan
„No asi 15 minut sleduji je ve zpětném zrcátku" „Hele v mém kaslíku je Destiny vyndej jí"
Otevřel kaslík a uviděl pistoli PM Makarov „Co to sakra je" koukal na mě vystrašeně
„Zbraň" odsekla jsem „Vezmi jí a miř přímo na gumy" Koukal jsem na něj a usmála se
„C-Co? Jako já?" koukal na mě nevěřícně a držel to, jako kdyby to kousalo.
„Vem to a tím "to" myslím mojí Destiny a zamiř ...HNED!" okřikla jsme ho
Stefan to udělal, stáhl okénko a vystřelil, střela šla naprosto mimo. Ušklíbla jsem se a pustila rádio první sloka, kterou jsem slyšela, This is must be my best shot. Zasmála jsme se a Stefan znovu vystřelil tuším, že se trefil do zrcátka „Skvěle, už si blízko" zasmála jsem se a Stefan znovu vystřelil a trefil přední sklo. Vystřelil napočtvrté a konečně trefil pneumatiku „Joo" křikl Stefan a stáhl se do auta.
Zasmál se a koukal na mě. „Co teď?" Zeptal se
„Teď ujedeme" ušklíbla jsem se. Jeli jsme asi 150km/h miluji tuhle rychlost. Dostali jsme se na dálnici a tam jsem si to vychutnávala, miluji tu svobodu.
Po chvilce jsme přijeli k mé chaloupce
„Tohle je chaloupka? Je to hrad!" koukal nevěřícně Stefan
Dobře byl to velký dům přišla jsem k němu tak, že mi Dean nabídl peníze ať si s nimi dělám, co chci a já nejsem jedna z těch co si spoří a tak jsem si koupila chaloupku která má přibližně 50 místností... všechno jsem tam dělala ve svém volném čase ano i vrah má volný čas.
Šli jsme dovnitř, popisovat ho asi nemá velkou cenu, byla tu střelnice, obyvák, kuchyň, hrací místnost ... Prostě všechno dokonce místnost, jako bar. Chtěla jsem tam bydlet...
„Páni je to tu obrovské" houkl na mě Stefan z kuchyně ...
„Neviděl si to nejlepší" vzala jsem ho do baru. Stěny tmavě červené světlo tmavé, pultík a za barem jenom chlast, uprostřed místnosti kulečník.
„Tak to je neuvěřitelné. Tak a teď mi řekni všechno" Stefan si sedl na barovou židli a čekal
„No dobře zapírat, asi stejně nemá cenu... Můj otec byl kretén, zabil mou mámu a mě bil. Později mě zaprodal mafii, naučili a ty mě naučili, jak vraždit...a užívat si to, měla jsem všechno, na co jsme ukázala, a stačilo zabít pár lidí, většinou to byli hajzlové, vrazi, vyděrači apod.... Nezáleželo mi na tom, dokud neumřela jediná osoba, které tam věřila Mer, byla to jedna z nejlepších a zemřela a tak jsem se rozhodla utéct, a teď mě hledá Dean, který tomu všemu šéfuje a snaží se mě zabít"
Stefan na mě nevěřícně koukal a pak přešel ke mně a pevně mě objal, chvíli mě držel i já jeho, cítila jsem se v bezpečí, po chvilce mě pustil, vzal dvě skleničky a nalil do nich whisky „Na vyjebaný život" ušklíbl se a nabídl mi sklenku, zasmála jsem se a napila se.
***********************************************************
Omlouvám se, že to tak trvalo, napište mi prosím vaše pocity z této části :)
Díky za votes a komentáře jste skvělí !
ČTEŠ
Vražedná hra
FanficOBSAH Příběh vypráví o dívce, která ztratila svojí matku a tak nějak i svého otce, který jí prodal za své dluhy mafii, přesněji muži jménem Dean. Po pár letech s Deanem utekla a začala žít život, jaký chtěla, bohužel ne moc dlouho. Všechny její vzpo...
