Vrásky

Před bouří

Chvílí cítím, že bych měla,
chvílí vím, že zůstat mám.
Vlasy volně zčešu z čela,
a zas za ním pospíchám.
Bez rozumu, bez výčitek,
propadám se níž a níž.
To co zůstalo je zbytek
toho, co teď o mně víš.
Není čas na sílu slova,
není prostor k blouznění.
Jen zas chci to cítit znova
a podat se zbláznění.
Nic nezískám, snad jen ztratím,
přesto rozum mlčí dál.
A jestli se někdy vrátím,
zjistím, žes to se mnou vzdal.