Vešel jsi mi do života,
jako trn se zabodl.
Klid můj střídá nejistota,
že za oba jsi rozhodl.
Nechci prosit, nechci brečet,
nechci vzdát to bez boje.
Nechci před tebou dál klečet
jen uprostřed pokoje.
To co chci, mi nedovolíš,
silnou zeď sis postavil.
Možná se snad trochu bojíš
a tak jsi mne odstavil.
Ztrácíš mě a já zas tebe,
nevím proč a nevím jak.
Když jsme ale vedle sebe,
je jedno, co bude pak.
ČTEŠ
Vrásky
PoetryBásnická sbírka o věcech, které z nás dělají lehce pomuchlané knihy plné vzpomínek.
