Jako den a noc se střídá,
chvíli lítost, chvíli smích.
Jednou černá, pak zas bílá,
jednou Slunce a hned sních.
Jak se v tom jen dále vyznat?
Kde je rub a kde je líc?
Rozum ztrácím, musím přiznat.
Otázek mám natisíc.
Nehodlám se přizpůsobit
tvůj svět by mě pobodal.
Chci si sama cestu zvolit,
ale mít tě opodál.
ČTEŠ
Vrásky
PoetryBásnická sbírka o věcech, které z nás dělají lehce pomuchlané knihy plné vzpomínek.
