Dark life [CZ] (POZASTAVENO)

Kapitola osmá| Ano nebo ne?

Vítejte u nové části! Omlouvám se, že dlouho žádná nebyla, ale neměl jsem vůbec chuť, když už bohužel skoro nikdo nečte moje příběhy ani básně. Je mi to moc líto. :(
Nicméně je tu další část a doufám, že si ji užijete. :)

Jsem nemocný, tak buďte prosím ohleduplní k možné nekvalitě.

Díky. :)

Chvíli bylo naprosté ticho. Bylo jen slyšet, jak se silný vítr opírá do polorozpadlého domu. Asi po půl minutě se Lukáš otočil na Michala. Ten mu pohled oplatil: měl mírně otevřenou pusu a vykulené oči. Honza se podíval na Matese a všichni byli jako opaření.

Dan se zachechtal a houkl:"Co se to s váma děje lidi? Vždyť na tuhle chvíli jsme celou dobu čekali!"

První něco zadrmolil Honza. Měl chraptivý hlas. Odkašlal si a řekl:"Vždyť to je ale mariuhana! S tou není radno si zahrávat."

Dan se zachechtal a s ním i Max. Oba skoro až brečeli smíchy. Jak je to přešlo, Max promluvil:"No jistě, že je to mariuhana! Je to nejlepší droga v okolí."

Dan pokýval hlavou:"Už jednou jsem ji chutnal a je velice kvalitní!"

Lukáš s Michalem se na sebe znovu podívali.

Dan se usmál:"Kluci, kdo tohle dostane do sebe bude u všech frajer! Je to suprovej pocit, to vám řeknu!" při těch slovech vzal tašku do ruky a ukázal krabičku, která byla skrytá v boční kapse. Otevřel ji. V nich bylo pět prázdných tabáků. Da se znovu usmál a spustil krákavým hlasem:" Každej tu máte ze začátku jeden doutník, do kterýho vám teď mariuhanu nasypu. pak bude mít každý dva pytlíky s mariuhanou." při těch slovech Dan znovu ukázal spousty balíčků s mariuhanou.

"Pospěšte si, musím k dalšímu zákazníkovi!" křikl netrpělivě Max a Dan kývnutím odpověděl. Šel teď směrem k Honzovi, který si jako první svůj podíl vzal. Pak Mates a pak trošku bojácně Michal. Když Dan přišel s taškou k Lukášovi, Lukášovi se roztřásli ruce. Dan se jen zašklebil a pokynul Lukášovi:"Tak dělej!"

Lukáš si chvějící rukou vzal doutník, který byl nyní už naplněný práškem a pak si vzal i dva balíčky, které si hned schoval do kapsy.

"Ten Dan se fakt musel úplně zbláznit!" vykřikl Michal. Už to nemohl vydržet. Lukáš, který kráčel vedle něho mu naznačil, aby snížil hlas. Nebylo by dobré, aby jejich diskusi někdo slyšel. Právě šli parkem směrem k domovu Lukáše. Michal ho doprovázel.

"Tohle už je fakt příliš." zašeptal Lukáš a snažil se zapálit roztřesenou rukou cigaretu. Po mnoha pokusech se mu to povedlo a jako obvykle ho zalila vlna úlevy.

"Ach jo." řekl Michal a chtěl odkopnou kámen, který ležel v trávě. Zavyl bolestí, když zjistil, že kámen je o něco větší, než si myslel. Lukáš se musel pousmát a zrychlil s Michalem krok.

"Tak zítra ve škole." pronesl Michal a Lukáš mu zamával na rozloučenou. Jakmile vystoupal k bytu, hned věděl, že jsou všichni doma. Byl slyšet hlas otce jak se o něčem dohaduje s matkou. Byal slyšet vysavač a pláč Lucinky. Lukáš protočil oči a vstoupil do bytu.

"Kde jsi byl?!" zeptal se zvýšeným hlasem Jan, když jeho syn zkoušel nenápadně proklouznout kuchyň.

Lukáš se zastavil a rychle odpověděl:"Promiň tati, nedíval jsem se na čas."

Jan přikývl, ale teď byla na řadě Helena:"Už máš dávno dělat úklid! Štěpán za tebe luxuje, tak rychle umyj umyvadla a prach!"

Lukáš neznatelně kývl a rychle zamířil do svého pokoje. Zabouchl za sebou dveře a skočil na postel. Když se s výdechem úlevy natáhl na postel, něco ho začalo tlačit do boku. Lukáš se podíval, co ho to zlobí a s překvapením vytáhl pytlík s mariuhanou. Rychle se podíval, jestli se někdo nedívá nebo neblíží. Nic nenasvědčovalo tomu, že je někdo poblíž. Rychle vyskočil na nohy a oba balíky schoval do své skrýše. Nikdo kromě něho nevěděl, kde je. Znovu se rychle otočil, jestli ho nikdo nesleduje. Uspokojil se a vší silou začal páčit jedno ze dřevěných prken. Prkno bylo snadno nadzvednuto a Lukáš k spoustě balíčku cigaret položil i balíčky s mariuhanou. Rychle dal prkno na své místo a ubezpečil se, že je dobře usazené. Byl se svou prací spokojen a znovu si lehl na postel. Ještě něco měl ale v bundě. Lukáš v jedné z kapes brzy vytáhl dlouhý doutník plný mariuhany. Kabát odhodil na stůl a znovu zkontroloval, jestli někdo vejde. Nechtěl tuto drogu brát. To rozhodně ne.

"Vem si ji, jinak se ti všichni vysmějí!"

"Neber si to, vždyť je to jed!" hádaly se hlasy v jeho hlavě.

"Vem si to! Strč si ji do pusy!"

"Ne! K ničemu ti to nebude Lukáši! Jen se z tebe stane narkoman!"

"Vem si to! Budeš frajer, přesně jak říkal Dan!"

Lukáši, neposlouchej ho! Celého tě to dostane do jiného světa a rozdrtí!"

"Neposlouchej ho! Když si to nevezmeš, budeš slaboch!"

Lukáš byl zmatený. Nevěděl,co dělat, koho poslouchat. Vytáhl však z kapsy zapalovač a dal si doutník do úst. Neposlouchal žádné hlasy! Bylo to jeho rozhodnutí. Chtěl zmáčknou zapalovač a už to skoro udělal, když v tom......!