Old enemies (CZ Doctor Who Twissy)

Lekce číslo dvanáct: Pomáhej

Doctor doběhl až na konec lesa a zastavil se. Lokty se opřel o kolena a předklonil se. Asi dvacet metrů před ním rovina končila srázem, nebo spíš útesem kolmo dolů. Nick a Sarah stáli kousek od něj a vypadali stejně udýchaně.

"A kam teď?"

Zeptal se jeho společník a Pán Času sykl.

"Zmlkni, přemýšlím."

Napřímil se a rozhlédl.

"Musíme nějak najít Missy."

"Ale jak, Doctore?"

"Nemám nejmenší tušení, ale na něco už přijdu."

Sarah kývala a podívala se směrem k útesu.

"Ale kam pak půjdeme?"

"Na to plán nepotřebuji. Mám totiž tohle."

Z kapsy vytáhl klíč.

"Co to je? Další nefunkční udělátko?"

Ušklíbl se Nick. Rozhodl se dělat si z Doctora taky legraci.

"Tohle je, milý pudingový mozečku klíč od TARDIS."

"Klíč od čeho?"

"Copak si hluchý? Od TARDIS. Je to ta nejúžasnější..."

Zastavil se uprostřed věty, protože uslyšel blížící se motory. Píchlo ho u srdce, když mu došlo, že to znanená jen jedno. Missy selhala.

"Oba dva za mě a nechoďte blíž k tomu útesu. Ještě tam spadnete."

Poručil a oni poslechli. Doctor sevřel nyní už nesonický šroubovák a pohled zabodl do příjezdové cesty. Na té se náhle objevilo vznášedlo a přistálo pár metrů od nich. Opancéřované dveře se otevřely a zevnitř vystoupila Missy. Sako měla hozené přes raneno a na tváři měla vítězoslavný výraz.

"Prosím přivítejte Harolda Saxona, premiéra Velké Británie, Vládce celé Země a nejlepšího hypnotizéra v historii."

Pronesla a vykouzlila mírné pukrle.

"Pane prezidente."

Doctor se rozhlédl.

"Už jen čekám tu armádu kyberlidí."

Oba se zasmáli. Nick a Sarah na ně hleděli a nevěřícně pozorovali jak se tito dva lidé objímají a líbají.

"Moje úžasná Koschei. Tys je zhypnotizovala?"

"Povedlo se mi to s valnou většinou obyvatel Británie, těch pár prosťáčků byla hračka."

"Pardon, můžeme už jít?"

Zeptala se Sarah a Missy zakroutila hlavou.

"Musíme zachránit ty lidi."

"Kdo jsi a co si udělala s mým kamarádem?"

Zeptal se Doctor a žduchl do ní loktem.

"Počkejte chvíli. Slyšíte to taky?"

Ozval se Nick a Doctor naklonil hlavu na stranu.

"Pudingový mozeček má pravdu. To je zvuk motorů."

"No na mě nekoukej. Já je všechny spoutala."

Bránila se Paní Času a rozhlédla se.

"K čertu!"

Vykřikl Nick když uviděl auto vyjíždějící z lesa. Sarah se bez váhání vrhla k vznášedlu a začala se v něm hrabat. Missy začala couvat a přitom cosi hledala v kapse svojí sukně. Doctor znovu sevřel šroubovák a s přimhouřeným pohledem sledoval ten vůz.

"Doctore!"

Zakřičela Sarah a vytáhla z vozu jakousi zbraň. Těžko říct co to vlastně bylo, snad něco mezi raketometem a bombou.

"Ne!"

Stihl vykřiknout Doctor ještě než vystřelila. Zpětný náraz ji odhodil snad dvacet metrů nazad až na samotný okraj propasti. Cestou se bouchla do hlavy a bylo vidět jak jí po spánku stéká krev.

"Sarah!"

Ozval se její manžel a chystal se za ní vyběhnout. Pán Času ho však jediným pohybem ruky zastavil a přitom pozoroval ten vůz.

"Fázomet. Zasažený cíl jakoby zamrzne v čase a prostoru."

Vysvětlil a pořád držel Nicka za zápěstí.

"Musím ji jít zachránit!"

"Nemůžeš. Ten výstřel znestabilnil útes. Nemůžeš tam jít. Může se to každou chvíli zhroutit."

Doctor propaloval muže vražedným pohledem.

"Budu tam muset já."

Řekl a pustil ho.

"Je to moje práce."

Konstatoval a sklonil zrak aby cosi našel v saku.

"Budu potřebovat jištění, Missy. Mám tu lano, ale nejsem si... Missy!"

Větu nedokončil, protože si až teď všiml, že Paní Času nestojí vedle něj. Místo ní tam ležely její boty, rozvázané a prázdné, spolu s jejím sakem. Samotná Missy teď stála asi patnáct metrů od nich a pomalu se přesouvala k ženě ležící na samotném kraji útesu. Pouze v punčochách hledala naslepo místa, která by ji mohla udržet.

"Koshei!"

Vykřikl Doctor a chtěl se rozběhnout. Tentokrát to byl Nick, kdo chytil Doctora za zápěstí.

"Takhle jí to akorát zhoršíš."

Pán Času kývl. Missy na útesu postupovala dál. Pomalu, mlčky, s výrazem naprostého soustředění na tváři se probojovávala dál a dál. Každý krok mohl být tím posledním.

Ozvalo se hlasité zapraskání a žena se zarazila uprostřed pohybu. Už stála u Sarah a pokoušela se ji probudit.

"Vstávej holka!"

Nic. Až teď si Doctor všiml, že jeho společnice cosi křečovitě svírá v dlani. Kousek od obou žen se odlomil kus skály a spadl dolů do propasti.

"Ber to jako lekci číslo dvanáct, Doctore!"

Křikla z ničeho nic Missy a naklonila se k ženě na zemi. Doctorovi došlo co dělá. Připínala jí lokační teleport. Cosi do něj naťukala a Sarah zmizela a zase se objevila asi metr od obou stojících mužů. Nick se k ní vrhl a začal ji ošetřovat, Doctor však stále zíral na Missy.

"Teď se vrať ty!"

Zakřičel na ni a ona kývla. Udělala pomalý krok vpřed a půda pod ní se uvolnila. Missy zoufale zamávala rukama, vykřikla a s vyděšeným pohledem se ztratila v propasti.