Love Me, please [book 1]

Chapter 11

,,Tak se mějte," rozloučila jsem se s Brooklynem a s Ellen.
Amy před chvilkou odešla a Brooklyn chtěl ještě zůstat s Ellen. Bylo vidět, že mu na ní hodně záleží a já jsem doufala v to, že se Ellen vzpamatuje a dá mu šanci, protože on si to zaslouží. Ne Reynolds, ale Brooklyn.

,,Ahoj a moc ti děkuji, že jsi si udělala čas," usmála se na mě. Já jsem ji úsměv opětovala.

,,Nemáš vůbec za co. Drž se," řekla jsem ji ještě, než jsem otevřela dveře z jejího pokoje a odešla jsem ven. Snažila jsem se nevnímat lidi kolem, protože někteří byli zvláštní. Co bych vlastně chtěla, když jsem na psychiatrii?

Konečně jsem vyšla úplně ven a zamířila jsem ke svému autu. Byla jsem ráda, že konečně jedu domů. Byla jsem strašně unavená. Sice jsem nebyla ve škole, protože nás uvolnili, ale i tak. Chci si prostě lehnout a číst si Krásnou katastrofu.
Došla jsem až k autu, odemkla ho a nastoupila jsem do něj. Dala jsem klíčky do zapalování a otočila jsem jimi. Hned mi začalo hrát rádio s písničkou od One Republic, Counting Stars. One Republic byla jedna z mých oblíbených kapel, takže moje nálada nabrala veselejší náladu. Zpívala jsem si a přitom jsem vycouvávala z parkoviště. Celou cestu jsem si zpívala svoje oblíbené písničky.

Když jsem zastavila před naším domem všimla jsem si něčeho neobvyklého. Před naším domem stál černý Range Rower. Taky auto jsem viděla jedině u...
Rychle jsem vylezla z auta a rychlým krokem jsem se vydala k domu.

,,Ahoj, Grace. Jakto, že jsi se mi nepochlubila?" přivítal mě mamky hlas, hned po tom, co jsem otevřela dveře a vešla do předsíně.

,,S čím?" zeptala jsem se nechápavě. Ona se zasmála.

,,Už mi to nemusíš tajit," smála se dal.

,,Sakra, vždyť já nevím co," vykřikla jsem na ni. Zamračila se na mě. Nechtěla jsem na ni vyletět, ale nemohla jsem udělat nic jiného, protože jsem ji prostě nechápala a taky jsem měla jisté tušení.

,,Nekřič na mě!" řekla mi přísně. Sklopila jsem pohled.

,,Promiň. Ale, nechápu co se tu děje," omluvila jsem se a podívala jsem se na ni.

,,Dobře. No, už nemusíš tajit to, že máš kluka," řekla mi zcela vážně. Vykulila jsem oči a zakroutila jsem hlavou.

,,Mami, ten vtip se ti povedl," zasmála jsem se. Ona se ale stále tvářila vážně.

,,Čeká na tebe nahoře," řekla mi.

Došlo mi to! To auto!
Na nic jsem nečekala a vyběhla jsem schody nahoru. Otevřela jsem dveře do mého pokoje a rychle jsem vešla dovnitř a zavřela jsem za sebou dveře. Podívala jsem se po pokoji a všimla jsem si Jacka, který seděl u mého psacího stolu.

,,Co tu děláš?" vyjela jsem na něj. On se usmál a vstal.

,,Přišel jsem tě navštívit," řekl a roztomile se na mě podíval. Ano, říkám roztomile, protože byl roztomilý. Sakra, jsem hodně mimo.

,,Hele, nejsem na tvoje kecy zvědavá. Prostě řekni, co chceš a nebo vypadni," řekla jsem.

,,Dobře, přišel jsem si s tebou promluvit," řekl. Protočila jsem očima a prohlédla jsem si ho. Hnědé vlasy měl rozcuchané, na tváři měl menší strnište. Na sobě měl černé tričko a tmavé džíny.

,,O čem?" zeptala jsem se ho a položila jsem na zem batoh do školy.

,,O včerejšku," řekl. Trošku jsem ztuhla. Tušila jsem, že bude chtít mluvit o tomhle, ale i tak mě to překvapilo.

,,Myslím, že jsme si to včera vysvětlili," řekla jsem. On zakroutil hlavou a přešel ke mně blíž.

,,Ne, ne vysvětlili. Ty jsi mi dala sice facku, ale to není vysvětlení," řekl vážně.

,,Prosímtě, co si budeme vysvětlovat? Byl to omyl. Neměla jsem tě začít líbat, protože ty by jsi mě jenom využil. Stalo by se to, co chceš. Dala bych ti. Vyspala bych se s tebou a ty by jsi mě potom odhodil a všude by jsi se chlubil tím, že jsem skončila u tebe v posteli. O to ti jde, ne?" zeptala jsem se ho.

Jackovi se na tváři objevila zlost.
Začal se ke mně přibližovat a přitiskl mě na zeď. Chytl mé boky a nadzvedl mě. Musela jsem obmotala svoje nohy kolem jeho pasu, protože bych jinak spadla. Přešel se mnou k mé posteli a hodil mě na ní. Zakřičela jsem překvapením. On se najednou objevil nade mnou a přiblížil se k mému obličeji.

,,Tak hele, lásko," řekl. ,,Abych řekl pravdu, nechápu jak se ti mohla myšlenka na to, že tě chci jen do postele, dostat do hlavy. Neznáš mě, tak neposuzuj. A můžu ti slíbit jednu věc. Budu bojovat a každou vteřinu tvé pozornosti, o každý tvůj dotek, o tebe," řekl a přitom si oblízl spodní ret. Koukala jsem se na něj s otevřenou pusou. Ani jsem nepostřehla to, že se zvedl a odešel z pokoje. Bez jediného slova. Zůstala jsem ležet na zádech a koukala jsem se na strop. V hlavě jsem si přehrávala vše, co se tu před chvílí stalo.

Pořád se mi v hlavě přehrávaly jeho slova:

,,Budu bojovat a každou vteřinu tvé pozornosti, o každý tvůj dotek, o tebe,"

_________

Ahoj, všichni!

Chtěla bych Vám strašně moc poděkovat za 900+votes a 10K reads.
Je to neuvěřitelné a já Vám strašně moc děkuji.

Mám Vás ráda ♥♥♥♥