Lucifer - Slovo Lucifer pochází z latiny (lux = světlo, fero = nesu), kde znamená v překladu světlonoš, tj. v prvé řadě jitřenka (tj. jitřní hvězda, Venuše) a v běžné latině nemá žádný zvláštní význam. Planetu Venuši pravděpodobně římští astrologové nazývali Lucifer, než dostala v křestanské éře své dnešní jméno.
Druhý list Petrův:
1,19: donec dies inlucescat et lucifer oriatur in cordibus vestris.1,19: Tím se nám potvrzuje prorocké slovo, a činíte dobře, že se ho držíte; je jako svíce, svítící v temném místě, dokud se nerozbřeskne den a jitřenka vám nevzejde v srdci.Viz též starokřesťanských hymnu Carmen aurora, a také jméno biskupa Lucifer Calaritanus (zemřel okolo r. 370 n.l.), biskup z Cagliari, Sardinie.
Svatý Jeroným tímto termínem překládá verš v knize Izajáš 14,12: Jak jsi spadl z nebe, třpytivá hvězdo, jitřenky synu! Jak jsi sražen k zemi, zotročovateli pronárodù! (lat.: Quomodo cecidisti de caelo lucifer qui mane oriebaris corruisti in terram qui vulnerabas gentes - „Jak jsi spadl z nebe, jitřenko, který jsi zrána vycházel, pospíšils k zemi, ty, jenž jsi zraňoval národy"). V původním významu tento verš nemá se Satanem nic společného. Avšak z hlediska křesťanské mytologie, která se rozvinula po Jeronýmovi, se Lucifer stal nejvyšším andělem, hodností a mocí hned po Bohu. Pro svou pýchu však se postavil proti němu a Bůh jej srazil z nebe i s jeho anděly, kteří jej následovali. Tak se stal zlým a jeho následovníci jsou známí jako démoni.
Ke svému jménu a existenci prý přišel náhodou - když se prorok Izaiáš posmíval jistému babylonskému králi, který se velkohubě pustil do války a pak ji prohrál. Lucifer je totiž Jitřenka(čili Venuše, ale astronomií si to komplikovat nebudeme) a Izaiáš se vysmíval pádu chvástavého krále, připomínajíc, že spadl při vzestupu do nebe do pekla, což bylo míněno obrazně.
Další se ovšem toho rčení chytili a stejně jako Římané ustanovili své duchovní pontifexy - strážce mostu přes Tiberu, ačkoliv Etruskové ten termín mínili přeneseně, tak i vládce pekel, padlý serafin dostal své jméno. Čeština ho ještě upravila na opravdu málo vznosné luciper. Oficiální démonologie považuje za knížete pekel spíše Satana, respektive démona nepojmenovaného, označeného pouze určitým členem, přijde-li na něj řeč.
Vládcem podsvětí se Lucifer stal mnohem později a hovoří z něj spíše literární tradice.
Proti tomuto vládci pekel není obrany - není ho jak vymítit, či zahnat - pomoci může jen tzv. ďáblova past (viz článek ďáblova past)
Podřízení
Agares (31 legií)hrabě (případně vévoda) Barbatos (30 legií)Pursan (22 legií)Eligor (60legií)Abigor (60 legií)Naberus a Cerberus (po 19 legiích)Zepar (26 legií)Sydonaj a Asmodaj (shodně 70 legií)Forneus (29 legií)Astaroth (40 legií)Furfur (26 legií)Murmus (bez mužstva)vévoda Gomory (26 legií) jezdící na velbloudu v podobě krásné dívkyDecarabia (30 legií)Oze (i on bez pomocné ruky)Balam (40 legií) s třemi hlavami, jednou člověčí, druhou býčí a třetí skopovouStolas (26 legií)kníže Sytry, jinak též Bitru s leopardím obličejem, jež se proměňuje v dokonalého muže a svádí ženykrál Byleth na plavém koni, jehož příjezd ohlašuje kravál vyluzovaný všemožnými hudebními nástrojivévoda Bune, jenž má podobu tříhlavého draka, nekromantpraeses Caym, havran,markýz Orias, vystupující v podobě lva s hadím ocasemhrabě Zaleos, voják na krokodýlovi
