Nejčernější z černých umění je nepochybně Nekromantie, starověká metoda komunikace s mrtvými. Umění oživování mrtvých a kontroly nad jejich duší a náladou, její název pochází z řeckého "mrtvý" a "věštění".
Nekromantie může být rozdělena na dvě hlavní větve:
Věštění znamená přízraky a věštění z mrtvých. Druhá metoda vede k exhumaci mrtvého těla a loupení v jeho hrobě, zlému kouzlu který magici a čarodějnice považovali za efektní výkon magického umění.
Nekromantie je univerzálním cvičením starověku, jen hluboko zavádějící, odvážný a cílevědomý mág má šanci na úspěšný podnik v takovémto rizikovém poli, které je vždy považováno za extrémně riskantní, ne jen jako bratříčkování se s Ďábly nezbytný, ale i jako myšlenka "astrální mrtvoly" je jakási intenzivní touha k znovu ožití a sání životní energie z žijících bytostí, prodloužení životní identity, jestliže nemá potřebnou ochranu, může se mág octnout ve velkém nebezpečí.
K evokaci mrtvých si mág potřebuje získat pomoc silných duchů, oba pro jeho vlastní ochranu a k převtělení mrtvého do jeho vlastního nitra (vůle). Kouzlo ze starověkého Řecka volá na síly mocných : Kore, Persephone, Ereshkigal, Adonis, Hermes a Thoth k svázání mrtvých.
Podle popisu rituálu ze Seneky jej Římané dramatizují, vzývání mrtvých nezahrnuje jen spálení oběti a krví nasáklý oltář.
Vůně a zápachy musí být pečlivě produkovány z hořících substancí pro jejich silný vliv. Propracovaný přípravek zahrnuje pečlivé studování pozice planet a zvláště potom Měsíce a vlivu Saturnu.
Místo pro rituál musí být vybráno s pečlivostí, nejvíce slibná jsou osamělé křižovatky cest, sklepy, ruiny, nefrekventované lesy, nebo ztracená vřesoviště.
Důležité je se jednou za čas rozhodnout pro operaci, při sérii koncentrací na kruhy síly, musí být nakreslené na zemi bez zkřížení s jiným symbolem dohromady se jménem svatých Bohů. Kruh musí být požehnán a zasvěcen, s mágem a jeho asistenty stojícími v tomto centru chráněném svátými jmény od nebezpečí. Poté s hůlkou v ruce, mág obešle mrtvé k vzestupu, užije jmen síly.
Eliphas Levi a ostatní mágové, měli vnuknutí k potřebě nějakého pokusu o identifikaci mezi životem a smrtí. Například v jeho evokaci, mág vyzve jménem mrtvého, jestliže je úspěšný, má v obličeji děsivá muka fantómského řevu a cloumá s ním vztek, protože má být přinucen k svátostem žití. Často se mrtví objevují jako hmotné zuřící bestie, které zuří kvůli koloběhu života a hrozí, že mudrc nedojde svého klidy po smrti.
Když se mrtvý konečně rozhodne pokořit se mágovi, často se zjeví jako nahý muž, který odpovídá na všechny mágovi otázky.
Po výkonu je potřeba se mrtvého propustit, ten obvykle zmizí v mracích ze síry. Za žádných okolností by kouzelník neměl opustit ochranu kouzelného kruhu, dokud toto nevykoná.
Mág musí též sežehnout všechny květiny, které na místě rostou. Když je spálí, musí je důkladně zahrabat v zemi.
Celá operace je neskutečně nebezpečná, při sebemenším selhání operátora by mohla být vyvolána destrukční síla, která by mohla dokonce ublížit i jeho duši...
Chraň si svou duši!
Amen !
