Vědění andělů je prodchnuto moudrostí a ne pouze znalostí. V UNI plní andělé důležitou funkci učitelů moudrosti, vědění, porozumění, poznání, lásky, soucitu, spiritualitě a proroctví včetně té naši telestézické.
Andělé
Přibližně 60-80% lidí mělo někdy v životě zkušenost s anděly.Vzhledem k této skutečnosti nejsou andělé už pouze předmětem víry. Uděláme-li si s něčím konkrétní zkušenost, už v to nemusíme věřit, protože tím mizí předmět víry a vytvoří se předmět zkušenosti. V posledním století nebylo pro anděly v našem strojovém světě místo.
Andělé nejsou miminka
Je omylem si myslet, že andělé jsou slabá až dětská stvoření. Ve skutečnosti se jedná o velice mocné bytosti o čemž hovoří i písmo Svaté, ve kterém oslovuje anděl člověka prvními slovy „neboj se". Tyto slova by určitě nepoužil malinký cherubínek s holým zadečkem. Andělé v člověku vyvolávají posvátnou bázeň. Andělé jsou bytosti obdařené hlubokým chápáním, porozuměním a na rozdíl od člověka se nemusí moudrosti učit, ale je mu poskytnuto bezprostředně a intuitivně.
Andělé jsou přátelé proroků
Vědění andělů je prodchnuto moudrostí ne pouze znalostí. V UNI plní andělé důležitou funkci učitelů moudrosti, vědění, porozumění, poznání, lásky, soucitu, spiritualitě a proroctví včetně té naši telestézické. Chceme-li se přiblížit andělům nesmí nám chybět pokora a SEUN tkz. sebeúcta. Pokora je zde myšlena jako čistě pramenící radost z posvátné úcty. Nejsme-li schopni úcty a pokory je to příznakem života v kleci, ve světě pokládaném za stroj. Studiem andělů studujeme sami sebe. Vrháme světlo na sebe a především na místa, které byly zbaveny pokory. Andělé dělají člověka šťastným a opravdu ti, kteří si uvědomí jejich přítomnost jsou obdařeni úsměvem na tváři. Člověk závistiví a zlostný se mění na člověka radostného a šťastného.
Padlý anděl je také anděl
který svou arogancí zneužil vědění a sílu stejně jako člověk, který v posledních dvě stě letech přinesl kromě rozmachu západní civilizace a civilizačních vymožeností, také zneužití přírody a téměř ekologickou katastrofu v rámci naší planety. Změna myšlení člověka nastala v období, kdy nebe plné boha a bytostí předal astronomii, která ale nemá nic do činění s bohem a která se zabývá geometrií, galaxiemi, emisí spektra vodíkových atomů, kvasary atd. Astronomie sama vnímá, že vesmír se vyvíjí, že je to obrovský živý mechanismus.
Současná astronomie vidí vesmír následovně:Vesmír vzniknul zpočátku z miniaturního bodu
který by nebyl okem viditelný při nepředstavitelné teplotě a začal se postupně nepochopitelně rozpínat. Obsahoval prostor, který byl naplněn zpočátku pouze informacemi a vzorci. Nebyli zde ani atomy, ani planety, ani hvězdy, ani galaxie, ani žádné prvky jako železo, uhlík, apod. Jak se začal tento prostor rozpínat a také ochlazovat, začali se materializovat na základě „někým" nebo „něčím" vytvořených vzorců, struktury a formy a následně z nich další vzorce, struktury a formy. Veškeré formy se při rozpínání „někde" najednou objevili a následně byli nesčetněkrát opakovány v mnoha místech a podobách. Pro představu velikosti nám známého vesmíru by radiový signál tam a zpět na nejbližší hvězdu putoval 8,4 let nakonec naší galaxie 200 000 let, na nejbližší galaxii 3,6 miliónu let a na nejvzdálenější 2 miliardy let. Při rychlosti světla by doba byla poloviční. Pozn. Pro komunikaci na úrovni telestezie pro přesun informací neplatí prostor a proto je zde čas omezen pouze na vlastní čas potřebný pro testování.
