IV.

190 19 0
                                    

 Prooxy se přiblížil ke mně a začal si pohrávat s mými vlasy plnými malých bílých vloček. Usmívala jsem se. Najednou mě popadl do náruče a políbil. Netušila jsem, co dělat, ale poddala jsem se jeho rtům a začala ho líbat taky. V tomhle spojení jsme postupovali až k vchodovým dveřím, kde jsem se snažila odemknout i přes to, že jsem na sobě měla nalepeného Prooxyho. Vevnitř si mě vyzvedl, dala jsem mu nohy kolem těla a nechápu jak, ale vynesl mě až nahoru.
Dostali jsme se do mého bytu a skončili tam, kde minule. Tentokrát střízlivý a stejně opilý sebou navzájem.

Prosinec
Tentokrát se ozval. Psali jsme si denně, ale jen jako přátelé. To, co mezi námibylo jsme nikdy nerozebírali, ale rozuměli jsme si. I přesto mě moje kamarádkynechápaly. Možná proto se mě snažili donutit seznamovat se s někým jiným,ale já nikoho nechtěla. Neměla jsem zájem o žádné kluky, když jsem sipředstavila, že se všichni chovají jako Prooxy. Sama jsem si vyčítala, že jsemse s ním podruhé vyspala i když už jsem věděla, že je zadaný.

Byl Štědrý den. Připravovala jsem se na vánoční večeři s rodiči, bydlícími na druhém konci Prahy a zároveň jsem měla v plánu se sejít s holkami a udělat si takové společné vánoční odpoledne.
Klára přišla dřív, tak jsme spolu probíraly Prooxyho. Ne, nebyl to můj nápad.
,,A neuvidíte se teď někdy?" vyptávala se.
,,Myslím, že ne, nic jsme neplánovali," povzdychla jsem si. Docela mi chyběl.
Popíjela jsem už druhou sklenku vína a měla do všeho najednou větší energii.
,,Víš co, mohla bych mu zavolat," navrhla jsem. Další z mých bláznivých nápadu.
,,Nemyslím si, že je to dobrý nápad," nesouhlasila Klára. Alespoň jsem zahnala ty šeredný myšlenky a dál se věnovala holčičím řečem.
Dorazily ostatní holky a všechno bylo perfektní.
Měla jsem v sobě třetí sklenku, šla jsem do koupelny, abych si upravila obličej a vytočila jsem Prooxyho číslo. Ano, udělala jsem to.
,,Fialko?" ptal se ihned překvapený Prooxy.
,,Ahoj Prooxy, šťastný a veselý Vánoce," hlásala jsem do telefonu, snažila jsem se udržet si střízlivý tón.
,,I tobě. Hele, nechceš se zastavit? Něco tu pro tebe mám, brácha ani Zuzka tu nejsou, šli pro kapra," zval mě Prooxy. Proč jsem ani sama sobě nedokázala odpovědět? 



Máš problém, Prooxy!Kde žijí příběhy. Začni objevovat