Immaculate (Neposkvrněný)

5. díl

Louis' POV

Mohl jsem ho pozorovat ještě tak hodinu, než jsem se rozhodl, že bych měl jít také spát. Přece jen potřebuji být na zítřek, vlastně podle budíku na nočním stolku už na dnešek, vyspaný a plný energie. Měl jsem s tím kudrnáčkem velké plány. Ne nějak extra velké, ale chtěl jsem se s ním trochu víc sblížit a na to jsem potřeboval být odpočatý, abych nebyl mrzutý kvůli nedostatku spánku.

Tak, abych ho nevzbudil, jsem se zvedl z postele a odběhl jsem do pracovny, kde jsem si na pracovním stole nechal jedny bílá plastová pouta. Nějak jsem se musel pojistit, aby mi neutekl, až budu spát, a nechtěl jsem ho uvazovat jako nějakého čokla, takže taková malá neškodná plastová pouta se mi jevila jako jedno z nejlepších řešení.

Jakmile jsem je pod všemi těmi papíry, jež jsem před pár dny v zuřivosti zmuchlal a ještě stále neuklidil, našel, vítězně jsem se usmál a i s nimi jsem se vrátil do ložnice. Harry pořád tvrdě spal, což mi usnadnilo práci, jelikož se nemohl vzpírat, avšak stejně jsem si myslel, že i plně při smyslech by radši neprotestoval.

Jeden konec pout jsem stáhl kolem jeho zápěstí a ten druhý zase kolem toho mého. Pak jsem přes něho přehodil ruku, aby se mi dobře leželo a já se tak ráno neprobudil s bolestnou křečí kvůli zaškrcenému zápěstí, a během pár minut jsem se přitulený k němu vydal do říše snů.

***

Když jsem se ráno probudil, Harry už byl vzhůru a mlčky koukal před sebe. Vypadal hrozně ztrápeně a smutně, což dokazovaly i jeho červené tváře s pomalu zasychajícími slzami. Tiše jsem si povzdechl a políbil jsem ho na lopatku, díky čemuž se lehce zachvěl a zavřel oči.

„Dobré ráno," špitl jsem a povolil jsem sevření pout kolem mého zápěstí tak, abych mohl bez potíží prostrčit ruku ven. „Dobré," řekl tiše a natáhl ke mně ruku, abych i ho mohl zbavit nepříjemného stažení pout. „Vyspal ses aspoň trochu?" zeptal jsem se a opatrně sundal onen bílý plast, snažíce se jeho narudlé zápěstí nepoškodit ještě víc. Odpovědí mi bylo slabé pokývání hlavou na znamení souhlasu.

„Určitě máš hlad. Co si dáš?" zeptal jsem se, pokládaje pouta vedle budíku na nočním stolku. „Nevím, co tady máte," zašeptal a otočil se ke mně čelem, koukaje se mi do očí. „Myslím, že Elizabeth napekla čokoládové muffiny. Máš na ně chuť?" usmál jsem se a on přikývl, snad poprvé se trochu usmívaje.

Harry's POV

„Jen taková malá drobnost," řekl Louis, podávaje mi oblečení v podobě bílého trička, šedých tepláků a černých ponožek. Boxerky už jsem měl na sobě. „Jaká?" pípl jsem, mírně se bojíce. „Tykej mi," odvětil prostě a usmál se. Měl opravdu pěkný úsměv, takový milý a přívětivý. „Dobře," vydechl jsem a začala jsem se oblékat stejně jako on.

„Opravdu se mě nemusíš bát, Harry," chytil mě za ruku, jakmile jsem se zvedl po nasazení teplejších ponožek. „Chci, abys mi věřil, že ti neublížím. Budeš se mít se mnou fajn, uvidíš," nadzvedl mi bradu a zadíval se mi do očí, „věříš mi?" „J-já nevím. Chci ti věřit, a-ale," blekotal jsem a moje rty se chvěly, neboť jsem byl blízko těm jeho. „Ale?" špitl a já jsem mohl cítit jeho teplý dech, jak mi pohladil moje třesoucí se růžové polštářky. „Mám strach," svěřil jsem se, „třeba si se mnou jen hraješ a pak mi stejně ublížíš," zašeptal jsem tiše a odvážně. „Možná," přejel mi palcem přes rty, „budeš to holt muset risknout," usmál se a poté spojil naše rty, dlouze a pomalu mě líbaje.

Louis' POV

Mile mě překvapilo, že se neodtáhl a po chvíli se přidal. Přál jsem si vědět, co se mu právě honí hlavou. Určitě byl nejistý a zmatený.

Ruce jsem přemístil na jeho zadeček a jemně jsem ho po něm hladil, přičemž jsem mu něžně slíbával dolní ret, zatímco on položil své chvějící se prsty na můj pas. Byl tak sladce poddajný a vše dělal tak lehce a opatrně. Šlo poznat, že nemá moc zkušeností.

„Jsi tak úžasný, baby," vydechl jsem, pomalu se odtahuje. „Budeš v pořádku, stačí mi jen věřit," pohladil jsem ho po líčku a poté jsem ho chytil za ruku, vedouce ho do kuchyně.

„Sedni si ke stolu, já vše nachystám," řekl jsem a pustil jsem jeho ruku, odcházeje k tácku s čerstvými muffiny, který se nacházel na červenočerné lince. Měl jsem moderní kuchyň laděnou do rudě červené, černé, bílé a světle šedé. Moc se mi líbila tato kombinace a moje hospodyně Elizabeth byla celá nadšená při pohledu na její luxusní kulinářské království.

„Chceš k tomu kakao, Harry?" řekl jsem mile a otočil jsem se směrem k němu. Nesměle přikývl a nejistě se pousmál. „Jsi vážně rozkošný," zasmál jsem se a vytáhl jsem dva hrnky, do nichž jsem poté udělal teplé kakao. Miloval jsem tento sladký nápoj v kombinaci s lahodnými domácími muffiny.

Harry's POV

Jeho lichotka mě zahřála u srdce a nahnala do mých líček trochu červeně. Choval se ke mně vážně moc hezky a při našem polibku byl tak něžný, že jsem se do něj nemohl nezapojit, nešlo to. Vlastně jsem ani nechtěl, aby mě přestal líbat, a tato skutečnost mě trochu děsila.

Co k tomu dodat, Louis to prostě umí :D. Všichni (nebo aspoň většina) si myslíte, že bude Louis zlý a bezcitný, avšak ti, kteří mě trochu znají, vědí, že nedokážu psát, aby někdo Harrymu nebo Louimu ubližoval. Neříkám, že se do sebe hned zamilují, to ne, ale docela brzo se začnou mít rádi. Nemám ráda, když se to uspěchá, takže ještě pár dílů bude o jejich poznávání a něžnostech. A teprve potom se to stane. Kdo od tohoto příběhu očekával BDSM story, tak se šíleně spletl, sorry :D. Další díl bude zítra nebo v pondělí. Moc děkuji za něco málo přes 2K přečtení a 500 hvězdiček. Jste vážně skvělí ♥.