2.Kapitola ♥seznámení

2.9K 143 9
                                    

Takže ke tu nova Kapitolka jak sem slíbila. Budu ji věnovat : teri-tess za její první komentář na mém příběhu. Už více nebudu kecat možna jen že komentář by potěšil :) jinak přeju pěkné počtení a hezký zbytek dne :3

S Damonem jsme si domluvili schůzku. Byla jsem plná nadšení. Dopila jsem svojí čokoládu a už jsem sahala pro peněženku , že zaplatím ,ale Damon mě zarazil ,,To je na mě" usmál se ,,To je dobrý.Už tak pro mě děláš dost" pousmála jsem se a položila peníze na bar ,,Tak tedy v pět tady?" ujistila jsem se ,,Jo obleč se na večeři. Půjdeme ke mě a uděláme si malou rodinou sešlost" vydechl zasněně. Bohužel to bylo předstírané zasnění a tak sem se musela zasmát ,, No jasně. Teď ale vážně co a jak? Sedneme si tady?" zeptala jsem se lehce zaraženě ,, Jak jsem řekl sejdeme se umě s Elenou a jejím přítelem mým bratříčkem. Možná pozveme pár přátel" pokrčil rameny. Mé překvapení se navýšilo ,,Není to trochu moc? Stačí mi najít ... jak si to říkal Elenu? Tak se jmenuje?" ucítila jsem něco příjemného hřejivého u srdce. Elena je krásné jméno ,,V žádném případě. Budu rád hostit všechny přátelé. Navíc všichni tě budou chtít určitě poznat" řekl klidným tónem ,ale měla jsem pocit že se trochu ušklíbl u slova přátelé. Nijak jsem to nebrala na vědomí a tázavě si ho prohledla ,,Tak dobře" přikývla jsem. Pak jsem zamířila do svého nového bytu. Vybalila sem si oblečení a asi hodinu jsem přemýšlela co si vzít na sebe. Postupem času jsem začinala byt nervozní. Za celých 17 let uvidím sestru. V hlavě jsem si vymýšlela dopředu otazky aby nenastalo trapné ticho. Máme si toho tolik co říct. Chci o ni vědět všechno. Jak asi vypada? Jaka je? Doufam že neni namyšlena. To by sme si asi moc nerozuměly.
Měla sem poslední hodinu před odchodem. Nervoznost začala stoupat. Když sem nakonec na sebe nasoukala své oblíbené květované šaty. Zjistila sem že mám ještě dost času a tak jsem se rozhodla jít do Grillu dříve.
Vešla jsem a všimla jsem si že je tu ještě více hostů než odpoledne. Naštěstí mé místo bylo volné. Usedla jsem k baru a mavla sem rukou na Matta ,, ahoj" usmála jsem se ,, ahoj co si dáš?" velmi mile ale přitom nejistě se na mě usmál ,, máte nějaký džusy?" zeptala sem se ,, jo jasně" odpověděl a hned mi začal nabízet různé přichutě ,, tak ten jahodoví" přikývla sem. Koukla sem se na hodinky třištvrtě na 5. Za chvíli tu bude Damon a já pak uvidím svou sestru. Z mého uvažování mě vytrhlo zaklepání na rameno. Otočila jsem se a spatřila sem nějakou zrzavou paní ,,Eleno? Co tady děláš? Myslela sem že si šla na večeři" nechápavě sme na sebe zírali ,, ja nejsem Elena ja sem Angela Flemingova" vysvětlila jsem. Další člověk si mě spletl s nějakou Elenou. Počkat! Jakže to řikal Damon? Elena Gilbertová ,, Eleno nedělej si ze mě srandu!"koukala na mě ta zrzka ,, ja se omlouvám asi si mě pletete s mím dvojčetem." samolibně sem se usmala. Zrzka na mě nevěřícně koukala a tak sem vytáhla občanku. Nejdřív na ni zírala jako kdyby to byla zlatá cihla ,, ta podoba je neuvěřitelná" vydechla a podala mi můj doklad ,, já sem Jenna Sommers. Sem Elenina teta. Pomáhala jsem ji najít její biologickou matku ale nevěděla jsem že se narodila dvojčata" usmála se na mě ,, mě to řekla máma. Má nevlastní máma. Také sem adoptovana" řekla jsem pro ujasnění ,,Aha... A víš něco o svém otci nebo matce? Myslím biologické rodiče" zeptala se mile ,, ne tak docela jen jména" pokrčila jsem rameny ,, aha. Ja jsem sestra Mirandy Gilbertové což byla švagrová tvého otce" usmívala se ale cítila sem z ní lehké napětí ,, takže ste má teta?" napadla mě první otázka ,, ano.." přikývla. Chtěla ještě něco říct ale to už se tady objevil Damon ,, a Angelo. Už se seznamuješ s rodinou jak vidím" řekl vesele ,, ano. Vlastně sme se potkali náhodou" pokrčila sem rameny ,, no nic. Teď se musíš seznámit s tou nejduležizější" chytil mě kolem ramen a táhl mě pryč ,, ráda sem vás poznala" zavolala sem ještě na Jennu a nechala sem se táhnout Damonem.
Stála jsem před neuvěřitelně velkou vilou nebo co to vlastně bylo ,, Toto je penzion Salvatórů. Můj domov" libostě se usmál ,, páni. To je nádherný" rozhlédla jsem se. Vešli jsme dovnitř a Damon mě na chodbě zastavil ,, počkej tady hned sem tu" vydechl a zmizel . Slyšela sem ho mluvit ve vedlejší místnosti. Když skončila jeho řeč tak mě pozval dovnitř ,, a toto je mé překvapení dámy a pánové" ukázal na mě. Lidé lapali po dechu ,,co to je Damone?" vydechl jeden kluk vedle dívky která vypadala jako mé zrcadlo. Zastavilo se mi srdce ,, už chápu proč si nas tolik pletli" usmála jsem se ,, Drahá Eleno" zasmál se Damon ,, představuji ti tvou sestru Angelu Flemingovou Smithovou" vydechl ,, o můj bože!" vydechla zděšemě blondýnka v rohu místnosti.
- Kornélie

Dvojčata (upíří deníky)Kde žijí příběhy. Začni objevovat