Dvojčata (upíří deníky)

10. Kapitola ☺

Tak tady je nová kapitolka. Psala sem jí na 3x. To víte slečna Kornélinka zapomíná ukládat :D ale hlavně že už je hotovo.Právě sem jí dopsala a je 0:20. Tak doufám že to někdo ocení že sem psala místo spánku a bude se líbit. Kdyby ste mi chtěli udělat radost tak mi můžete napsat komentář :) a za vote budu také moc ráda ♥ no nic už to nebudu nadále natahovat a přeji krásné počteníčko

,,upíři, čarodějky, vlkodlaci a dvojnice" uchechtla jsem se jako bych byla blázen. Byl to histerický smích. ,,Co je na tom vtipného?" zvedl Stefan obočí. Zarazila sem se. ,,Nic" ufrkla jsem si a vyskočila na nohy. Zamířila jsem si to ke dveřím. ,,Kam jdeš?" zavolala Elena a Stefan se z ničeho nic objevil hned přede mnou. Leknutím sem sebou škubla. ,,Jdu domů" odpověděla jsem první věc co mě napadla. ,,Nesmíš to nikomu říct. To o upírech" řekla a došla ke mě. Položila mi ruku na rameno a dívala se mi do očí. Chvíli jsem jí pohled opětovala ale pak jsem rozpohybovalala své nohy a mířila jsem ke vchodovým dveřím. Čekala jsem že mě znovu Stefan doběhne ale nic neudělal. Zůstal tam stát. Pouze sem slyšela hlasy ,,To jí jen tak necháte odejít?" špitl Damonuv hlas ,,Je to její volba" řekl Stefan. ,,Nemůžeš jí to dovolit. Půjde za svou mámou a ta půjde za Sherifem" ,,Musíme jí dát čas" vyštěkla Elena. Na nic jsem už nečekala. Otevřela jsem ven a nadechla se čerstvého vzduchu. Po chvíli se do mě pustila zima. Vzpomněla jsem si že oblečení zůstalo v domě. ,,Tam se teď nevrátím" pomyslela jsem si.

Domů se mi nechtělo. Potřebovala jsem si pročistit hlavu. Zamířila jsem tedy do lesa který byl kousek od pozemku Salvatorů. Pod nohama mi křupali ulomené větvičky a kolem šustilo listí. Posadila jsem se na velký kámen a přitáhla si nohy k sobě. Koukala jsem na měsíc a snažila se si srovnat myšlenky. Nebylo to možné. Napadlo mě, že se jedná pouze o hloupý sen a já se za chvíli probudím ve své posteli. Z mého přemýšlení mě vytrhlo křupnutí větve. Škupnutím sem se otočila za zvukem. Stála tam Bonnie. ,,Říkala jsem si, že ti může být zima" lehce se usmála ,,Ty si mě sledovala?" zeptala jsem se a nakrčila čelo. ,, Elena se chtěla ujistit, že si v pořádku a tak sem tě hledala" pokrčila rameny a podala mi můj kabátek. ,,Děkuju" přikývla jsem ,,Ty si vážně čarodějka?" zeptala jsem se jako by to nebylo dost jasné. Jedině ona mě vlastn neděsila. Bonnie vytáhla z kapsi nějaký předmět. ,,Co to je?" zeptala jsem se. Bonnie zavřela oči. Z ničeho nic se na předmětu ukázal plamen. Svíčka. Úžasem sem vydechla a sledovala svíčku.

,,Víš Angee já chápu že není lehké pochopit to co si právě viděla" řekla sedla si vedle mě ,,Je toho na mě nějak moc" přiznala jsem ,,A Elijah" nadechla sem se a pálily mě oči ,,Co ti o něm Elena řekla?" zeptala se ,,Že to byl upír. Jeden z těch prvních" pokrčila jsem rameny a v očích jsem měla pohled na jeho ,,mrtvé" tělo . ,,Neumím si představit že to byla zrůda." rychle jsem zamrkala abych rezehnala slzy ,,Všichni upíři nejsou zrůdy. Třeba Stefan není." vydechla ,,A čím je jiný?" zvedla jsem obočí ,,Nežije z lidské krve. Člověku by neublížil. Chrání nás." usmála se ,,nějak se živit musí ne?" nechápala jsem ,,Živí se zvířecí krví" objasnila ,,A myslíš si, že by ho Elena milovala kdyby byl zrůda?" zasmála se ,,Asi máš pravdu" přikývla jsem. Stefan asi nebude zlý ,,Damon sice není svatý, ale živým taky neubližuje. Teď se hodně změnil. Bohužel on pije lidskou krev, ale díky bohu neubližuje tím nikomu. Krev si krade v krevní bance". Nevěděla jsem co na to říct ,,A co Elijah?" zeptala jsem se na první osobu co mě napadla ,,Já nevím Ange. Neznala sem ho. Vím jen že se snažil Elenu chránit" nejistě se usmála a položila mi ruku na rameno ,,Chránit před čím?" to nadzvedlo mou zvědavost. ,,Před dalším původním. Niklausem" řekla a v tu chvíli sem měla pocit že to jméno sem už někde slyšela. ,,Nechceš už jít spátky?" zeptala se mě Bonnie a sfoukla svíčku. Najednou byla až moc velká tma. ,,Jo dobrej nápad" přikývla jsem ,,Zůstaneš tu s náma? nebo chceš hodit domů?" zeptala se mě ,,Nevím jestli je dobrý nápad spát tam" ,,Stefan s Elenou budou rádi"

Ráno jsem se probudila a Bonnie ještě spala. Byla tak hodná že mě včera nenechala přes noc samotnou. Převlékla jsem se a po schodech jsem si to zamířila dolů po schodech. ,,Dobré ráno" ozvalo se mi za zády. Leknutím sem sebou škubla. Na tohle si asi nezvyknu. Otočila jsem se za hlasem ,,Dobré" opáčila jsem Stefanovi ,,Promiň nechtěl jsem tě vyděsit" usmál se. ,,Nemáš hlad? " zeptal se mě starostlivě. Chvíli jsem uvažovala co mu odpovědět. Přece jen sem chtěla co nejdříve odejít. Nakonec jsem přikývla a šli jsme spolu do kuchyně. ,,Sem rád, že už se na mě nedíváš jako na vraha" usmál se když krájel červenou papriku ,,Bonnie říkala, že neubližuješ lidem." vydechla jsem stručně ,,Má pravdu. Jsem na zvířecí stravě" přikývl ,,A jaké to je? Stačí ti to?" zajímala sem se. Ani nevím co mě to popadlo. ,,Víš. Je to těžké vysvětlit. Není to jako lidská krev, ale na chvíli to zasytí hlad. Sem rád že nemusím nikomu ubližovat" řekl a pošoupl ke mě mou snídani ,,Děkuji" řekla jsem a posadila se ke stolu ,,Car se živí stejně jako ty?" zeptala jsem se a doufala v kladnou odpověď ,,Ano." ozval se dívčí hlas za mými zády. Otočila jsem se na Caroline ,,Dobré ráno" usmála se ,,ahoj" pozdravila jsem ale bez úsměvu. Podívala jsem se znovu na Stefana ,,A Elijah?" stejně jako u Caroline jsem doufala v kladnou odpověď. ,,Ten se živí stejným způsobem jako můj bratr. Krevní pytlíky" líbila se mi jeho upřímnost. Nic nezatajoval a řekl mi vše na narovinu. ,,A co s ním bude? Damon říkal že jen spí" kladla jsem další otázky ,,Zatím ho necháme spát. Než zjistíme více informací. Může být nebezpečný" odpověděl klidně jako by se bavil o zcela běžné věci jako třeba se ráno nasnídat. Když sem dojedla přišel do kuchyně Damon. Ani nepozdravil a posadil se ke stolu se sklenkou whisky. Ani sem nepípla. Jen sem na něj zírala. Když sem sebrala odvahu tak sem se otočila znovu na Stefana ,,Co kdyby jste Elijaha probrali? Můžete od něj získat informace" navrhla jsem ,,Nee" řekl až moc rychle Damon ,,Proč? Bonnie mi říkala že přišel Elenu chránit. Neublíží vám" ani nevím proč sem ho tak bránila ,,Je to riskantní. Je to původní a má stokrát větší sílu než mi. Stačilo by aby lusknul prsty a sme mrtví." protočil oči ,,Takže ne díky" dodal rychle. Snažila sem se mu nevěnovat pozornost. ,,Když ho probudím já tak mi nic neudělá" snažila sem se ho přesvědčit. ,,Nemůžeme riskovat Ange. V sázce je až moc životů a to i Eleny a tvůj" položil mi ruku na rameno a já se mu podívala do očí. Asi vážně nebude taková zrůda jak sem si myslela. Bonnie asi měla pravdu.