Tajemná a kouzelná země

Nádhera!!

Lea tehdy spala když se jí zdálo že je ve světě kde je vše možné. Ráno se probudila a zjistila že se její postel vznáší.
Pohled Lei
Rychle jsem zamrkala abych zjistila jestli se mi to jen nezdá ,ale bohůžel se mi to nezdálo. Vyšla jsem z domu ven
„Uf alespoň že se už nic nevznáší" povzdychla si potichu. Rozhlédla jsem se kolem sebe aby zjistila kde jsem. Jenže mi to nic nepřipomínalo. Když jsem se podívala nahoru viděla jsem planetu Zemi ,ale popravdě mě to moc nepřekvapilo protože když jsem se probudila v levitující posteli už jsem moc nevěřila že jsem na planetě Zemi.
Rozhodla jsem se že to tu půjdu prozkoumat, když jsem ušla pár metrů uviděla jsem víly. Vpředu šla vílí královna a za ní dvě víly a tři vílové. Královna mě zdvořile pozdravila ale já jsem na ní jen doslova zírala s otevřenou pusou. Znala jsem je totiž až moc dobře. Věděla jem třeba že královna,se jmenuje Renča ale všichni jí musíme říkat „Reny". Nakonec jsem se vzpamatovala.
„Dobrý den Reny moc mě mrzí že na vás tak zírám ale-" nedořekla jsem větu protože mě královna přerušila.
„To je v pořádku my tady běžně potkáváme někoho z planety Země kdo na nás kouká jako na pytel blech" usmála se královna. „Toto jsou mí strážní" a ukázala na muže. „A toto jsou mé dvorní dámy. Tahle se jmenuje Isabela a-" nedokončila větu protože jsem jí skočila do řeči. „Já vím tohle je jak už jste řekla Isabela tohle je Mia a tohle je Elizabeth tohle je Ross tohle je Harry a tohle je Alex." když jsem je vyjmenovala tak se na mě královna přkvapeně pohlédla jako kdybych byla duch naštěstí se brzy vzpamatovala a děkovala mi že sem si přečetla tu jejich knihu. Byla jsem za to ráda nakonec se z nás staly nej kámošky. Královna mi ukazovala všechna kouzla co umí a já jí za to učila jak dělat ty nejlepší kokejly na Zemi. Bylo mi ale moc líto že tu nejsou i mé kamarádky. Řekla jsem to Renče a ta se mě zeptala jak se jmenujou. „Paula Dortíková a Eliška drsná." řekla jsem a Renča se zasmátím udělala kouzlo a obě moje kamarádky se tam zničeho nic objevily. Překvapeně přejížděly očima ze mě na Renču. Vysvětlila jsem jim to a kdýž už jsme měly po obědě tak jsme se s Renčou rozloučily a šli sme to doopravdy pořádně prozkoumat. Viděly jsme tam kentaury, jednorožce, očky s rohem, přerostlé motýli atd.. Bylo to prostě nádherné a tak sme se rozhodly že půjdeme za Renčou. Už se stmívalo a tak jsme se tam najedly a také jsme tam přespaly, když jsme se ráno probudily vzpoměly jsme si na školu a ta jsme přemýšlely.„